
V Česku je základní sazba daně z příjmu fyzických osob 15 procent, na výdělky přesahující trojnásobek průměrné mzdy se uplatňuje sazba 23 procent. V letošním roce se zdanění neměnilo, podle Forvis Mazars panuje stabilita příjmové daně ve většině zemí střední a východní Evropy. „Trendem v regionu střední a východní Evropy je zachování, popřípadě mírné zvyšování míry zdanění fyzických osob,“ uvedla manažerka daňového oddělení Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
Na Slovensku je zdanění osob větší, když základní sazba daně činí 19 procent a zvýšená, která se uplatňuje pro daňový základ nad 48.441 eur (1,2 milionu korun), činí 25 procent. Polsko má nastavenou základní sazbu daně 12 procent, zvýšenou 32 procent. Rakousko a Německo mají sazbu příjmové daně nastavenou podle výše příjmů na více stupňů, když v Rakousku je rozmezí sazeb od nuly do 55 procent a v Německu od čtyř do 47,475 procenta.
Studie také upozornila, že Česko a Slovensko patří v regionu mezi země s nejvyššími povinnými odvody zaměstnavatelů. Na Slovensku dosahují 36,2 procenta hrubé mzdy, v Česku 33,8 procenta. Přes 30 procent činí odvody zaměstnavatele ze zemí střední a východní Evropy už pouze v Estonsku. Nejnižší odvody zaměstnavatele v regionu jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. „V průměru se u povinných odvodů zvýšil poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám z loňských 16 procent na 17 procent, přičemž v roce 2023 byl poměr 15 procent,“ uvedla celková čísla za region Ivanco.
(ČTK)