Zlato (oz) / USD
1 493,08
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
35 041,45
0,00 %
EUR / USD
1,10
0,00 %
USD / CZK
23,47
0,00 %
Lidé
Lagardeová řídila francouzské finance, MMF vede od roku 2011

Vizitka výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové (63), která 12. září na svou funkci rezignuje, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).

Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Foto: Wikimedia

– Francouzka Christine Lagardeová vede v současné době Mezinárodní měnový fond, do jehož čela byla zvolena na konci června 2011 a funkce se ujala 5. července téhož roku. V čele ECB by měla od 1. listopadu nahradit současného prezidenta Maria Draghiho. Bude tak první ženou v čele ECB.

– Jako své hlavní cíle v čele ECB označuje udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. „Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání,“ řekla nedávno v Evropském parlamentu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

– Lagardeová je 11. šéfem MMF a rovněž první ženou v této funkci v historii instituce. V čele MMF vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. Zatímco v roce 2011 soupeřila o místo v čele MMF s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem, při opětovné volbě v roce 2016 byla jedinou kandidátkou.

– Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Během jejího působení v čele MMF se fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond ze zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.

– Před třemi roky varovala před negativními dopady případného brexitu, pro který se nicméně britští voliči v referendu v červnu 2016 rozhodli. Lagardeová se také v poslední době postavila za americkou centrální banku (Fed), když ji prezident Donald Trump kritizoval za rychlé zvyšování úrokových sazeb. Loni v březnu pak v roli výkonné ředitelky MMF doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit hospodářským útlumům. Státy používající euro také vyzvala k větší rozpočtové integraci.

– Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.

– Jako ministryně financí si Lagardeová získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Forbes ji také řadí dlouhodobě mezi desítku nejmocnějších žen světa.

– Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí aktivně sportovala, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu.

– Kariéru udělala v právní firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky se vypracovala až na vrchol do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.

– Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (přes deset miliard korun) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru.

– Vždy elegantní a uměřená Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu.

(ČTK)