Představitelé ECB dávají v posledních týdnech najevo obavy z toho, že očekávané zpomalení hospodářského růstu je ještě výraznější, než se původně předpokládalo. Banka proto chystá další stimuly v podobě snížení úrokových sazeb či dalších nákupů dluhopisů.
Lagardeová dnes dosavadní politiku odcházejícího šéfa ECB Maria Draghiho nekomentovala, připustila však, že hodlá v prorůstových krocích ještě nějakou dobu pokračovat. Zároveň však prohlásila, že nechce dopustit, aby přílišné používání těchto opatření vedlo k negativním důsledkům.
„Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky,“ řekla francouzská ekonomka.
Uvedla rovněž, že bude pokračovat ve snaze udržet celkovou hladinu inflace na vytyčené hranici okolo dvou procent, přičemž jí nebude proti mysli, kdyby tuto hodnotu mírně překonala. Nízká míra inflace je v současnosti považována za problém pro dosažení kýžených hodnot růstu.
Europarlament má v otázce jmenování prezidenta ECB, jehož funkční období je osmileté, pouze poradní roli. Konečné slovo má Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Slyšení v EP je tak spíše formální.
Poslanci dnes oceňovali fakt, že v čele ECB poprvé v historii stane žena. Řada dotazů se točila kolem toho, zda a jak hodlá Lagardeová naplňovat jeden z hlavních cílů budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jímž je směřování k „zelené Evropě“.
„Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání,“ řekla poslancům Lagardeová, která kvůli nové pozici odchází z čela Mezinárodního měnového fondu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB aktivní, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.
Lagardeová by měla současného prezidenta Draghiho nahradit od 1. listopadu.
(ČTK)
