– Georgievová je od ledna 2017 výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a letos od února do dubna byla po rezignaci prezidenta SB Jim Yong Kima i prozatímní šéfkou této instituce. Předtím působila jako eurokomisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární a rozvojovou pomoc (2010-2014) a v letech 2014-2016 byla místopředsedkyní Evropské komise (EK) a eurokomisařskou pro rozpočet a lidské zdroje. V červnu se o Georgievové spekulovalo jako o možné šéfce Evropské komise, kterou se nakonec stala Němka Ursula von der Leyenová.
– Je zvykem, že funkci šéfa MMF vykonává Evropan, zatímco šéfem sesterské Světové banky bývá Američan. Země EU vybraly Georgievovou za svou kandidátku do čela MMF počátkem srpna. Ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, bývalým šéfem euroskupiny. Podle tisku ji prosazovali hlavně státy jižní a východní části EU. Její kandidatura však bude vyžadovat změnu pravidel, protože kandidát na post šéfa MMF musí být mladší 65 let, což Georgievová nesplňuje. V srpnu oslavila 66. narozeniny.
– Ve Světové bance pracovala Georgievová v různých pozicích již v letech 1993-2010, v letech 2000 až 2004 byla například ředitelkou sekce životního prostředí, v roce 2004 působila v Moskvě jako zástupkyně SB v Rusku a v březnu 2008 se nakonec stala viceprezidentkou SB. V roce 2016 ji také bulharská vláda navrhla na šéfku OSN, do této funkce byl ale jmenován Portugalec António Guterres.
– V roce 2010 jí byl udělen titul Evropanka roku a Evropská komisařka roku, především za podíl na zvládání humanitárních krizí na Haiti a v Pákistánu.
– Narodila se 13. srpna 1953 v Sofii, vystudovala sociologii a politickou ekonomii na Univerzitě národní a světové ekonomiky v Sofii, kde získala i doktorát z ekonomie. Ve studiích pokračovala na konci 80. let na prestižní London School of Economics a na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Jako celosvětově uznávaná ekonomka přednášela na své „alma mater“ a taktéž na různých dalších prestižních univerzitách v USA, Austrálii, Číně nebo Británii.
– Již během studií se věnovala i ekologii a v roce 1993 začala pracovat ve Světové bance jako environmentální ekonomka pro Evropu a Střední Asii. Jejím nedostatkem je podle některých ekonomů menší zkušenost s makroekonomií a financemi.
– Mluví plynně anglicky a rusky, domluví se i francouzsky. Je vdaná a má jedno dítě.
(ČTK)
