Česko se opírá o sankční režimy plynoucí z unijního práva, prioritu mají sankční opatření na úrovni celé Evropské unie. Od sankcí proti patriarchovi Kirillovi, vlastním jménem Vladimiru Michajlovičovi Gunďajevovi, musela už dříve sedmadvacítka upustit kvůli nesouhlasu Maďarska. Proto česká diplomacie navrhla jeho zařazení na národní seznam.
„Platí, že pro zařazení jakéhokoli subjektu na sankční list je podmínkou, aby to byla důkladně zdokumentovaná činnost, která narušuje nebo ohrožuje územní celistvost, svrchovanost nebo nezávislost, v tomto případě Ukrajiny,“ řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle šéfa české diplomacie lze jednoduše dohledat důkazy o Kirillových veřejných výstupech „podporujících válku na Ukrajině a ospravedlňujících zvěrstva, kterých se ruští vojáci dopouštějí.“ Gunďajev je podle něj na sankčních seznamech Británie, Kanady, Litvy či Ukrajiny.
Provádění opatření směřujících ke zmrazení majetku má na starost Finanční analytický úřad (FAÚ). Prověří, zda osoba zařazená na sankční seznam disponuje majetkem v Česku, a případně majetek zmrazí.
Patriarcha Kirill je podle dokumentu ministerstva zahraničí dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a svým jednáním aktivně podporuje ruskou agresi na Ukrajině. „Využívá zejména svého významného postavení představeného pravoslavné církve a prostřednictvím svých kázání a veřejných vystoupení poskytuje pro ruskou agresi náboženské ospravedlnění a vysvětlení,“ uvedl mimo jiné úřad v sankčním seznamu.
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce letošního roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
(ČTK)
