V Polsku se nyní vede debata o tom, zda by Glapiński neměl stanout před soudem. Kritici tvrdí, že porušil nezávislost centrální banky, protože uzpůsoboval měnovou politiku potřebám vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v říjnových volbách přišla o většinu v parlamentu. Glapiński obvinění odmítá.
„Guvernér polské centrální banky nestane před státním tribunálem kvůli tomu či onomu rozhodnutí ohledně měnové politiky,“ uvedl Tusk. Dodal nicméně, že existuje řada známek toho, že Glapiński „vykonával své povinnosti způsobem, který byl v rozporu s ústavou a právními principy“. Guvernér centrální banky podle Tuska přistupoval zvláštním způsobem k tomu, že by měl být ve své funkci neutrální.
Někteří právníci tvrdí, že program kvantitativního uvolňování měnové politiky, který centrální banka zahájila za pandemie covidu-19, porušil ústavní pravidla. Podle nich se centrální banka nesmí podílet na financování vlády. Centrální banka varovala, že pohnání guvernéra před soud by způsobilo újmu ekonomice, informuje agentura Reuters.
Glapiński se stal terčem kritiky rovněž kvůli výraznému snížení úrokových sazeb před říjnovými volbami. Podle některý ekonomů stála za tímto snižováním úroků snaha pomoci vládní straně PiS.
Centrální banka v září poprvé po třech letech snížila základní úrok, a to o 0,75 procentního bodu. Začátkem října přikročila k redukci o další čtvrtinu procentního bodu. Po volbách, které se konaly v polovině října, však snižování úroků pozastavila a na listopadovém zasedání ponechala základní sazbu na 5,75 procenta. Úroky pak nezměnila ani na prosincovém zasedání, které se konalo tento týden.
(ČTK)
