Snížení o dalšího čtvrt procentního bodu předpovídaly asi dvě třetiny dotázaných analytiků, uvedla agentura Reuters. Přístup k uvolňování měnové politiky mezi hlavními centrálními bankami se přitom liší, například americká centrální banka (Fed) se zahájením cyklu uvolňování měnové politiky stále vyčkává.
Švýcarský frank po oznámení o dalším snížení sazeb klesl, kolem 13:00 SELČ odepisoval k euru téměř půl procenta na 1,0469 eura. Hlavní akciový index burzy v Curychu nejprve zpevnil a dostal se nad 12.120 bodů, později ale zisky zmírnil a pohyboval se kolem 12.080 bodů.
Švýcarská ekonomika se postupně zotavuje, trend zmírňování inflace se ale v dubnu přerušil, než se inflace v následujícím měsíci opět snížila a dostala se na 1,4 procenta. Centrální banka nyní očekává, že inflace v letošním roce dosáhne 1,3 procenta, v příštím roce 1,1 procenta a v roce následujícím 1,0 procenta. Tato prognóza předpokládá, že základní úroková sazba zůstane na 1,25 procenta.
„Základní inflační tlaky se ve srovnání s předchozím čtvrtletím opět snížily,“ uvedla centrální banka. „S dnešním snížením základní sazby je centrální banka schopna udržet vhodné měnové podmínky,“ dodala.
Měnovou politikou se dnes zabývala i britská centrální banka, která ale nechala základní úrok na 5,25 procenta, maximu od roku 2008. Americký Fed má základní sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Evropská centrální banka (ECB) začátkem června zahájila cyklus uvolňování měnové politiky a základní sazbu snížila o čtvrt bodu na 4,25 procenta.
V Británii, v USA i v eurozóně je míra inflace aktuálně vyšší než ve Švýcarsku.
(ČTK)
