Je to poprvé za poslední rok, kdy stabilitu sazeb podpořili všichni členové bankovní rady. Při minulých hlasováních vždy člen rady Tomáš Holub navrhoval zvýšení sazeb, v některých případech získal i podporu dalších členů. Nejtěsnější poměr byl v květnu, kdy pro růst sazeb byli tři členové bankovní rady, pro stabilitu čtyři.
Michl také zdůraznil, že bankovní rada je odhodlána bojovat proti inflaci, dokud nebude stabilizována na dvouprocentním cíli. Sazby tak budou podle něj v příštích čtvrtletích na vyšší úrovni, než by předpokládala prognóza ČNB. V červnu inflace byla 9,7 procenta.
Podle guvernéra jsou rizika makroekonomické prognózy proinflační, zejména to jsou hrozba vzniku mzdově-inflační spirály a delší působení fiskální expanze. Alternativní scénáře prognózy, které si bankovní rada nechala zpracovat, ale předpokládají, že zachování vyšších úrokových sazeb, než s jakými počítá základní prognóza, by mělo zajistit, že se i při těchto rizicích podaří dostat inflaci k cíli.
Současná výše inflace ani výhled na jádrovou inflaci v příštím roce ale zatím podle Michla neumožňují sazby snižovat. Na jednání bankovní rady se o takovém kroku podle něj nediskutovalo. Debata o poklesu sazeb může přijít na podzim, ale bude to pouze debata, zdůraznil. Nevyloučil ani možnost zvýšení sazeb, pokud by příliš rostla domácí poptávka. „Všechny možnosti jsou otevřené,“ řekl.
Rozhodnutí bankovní rady o sazbách na zářijovém jednání nechtěl předjímat. Podle něj bude záležet na vyhodnocení nových údajů o vývoji ekonomiky.
Analytik České bankovní asociace Jakub Seidler odhadl, že ČNB k mírnému snížení snížení sazeb patrně přistoupí až na listopadovém jednání. Prosinec je obvykle z důvodu nízké likvidity na trhu pro změnu cyklu ve vývoji sazeb méně vhodný termín. Alternativně by pak první snížení sazeb mohlo přijít až začátkem února, dodal.
(ČTK)
