
Podle deníku Králův odchod pravděpodobně souvisí s výsledky tří posudků analytického a modelového rámce měnové politiky, které si loni nechala vypracovat bankovní rada. Ty se týkaly primárně měnové sekce a nevyzněly pro ni pozitivně, uvádí HN.
Rozpory mezi Králem, který do ČNB nastoupil v roce 1999, a současným vedením národní banky mají podle deníku delší historii. Králem vedená měnová sekce od jara 2021 tlačila na zvyšování úroků, čímž se dostala do názorového sporu s tehdejším členem bankovní rady a současným guvernérem ČNB Alešem Michlem. Ten kritizoval i umělé oslabování koruny ze strany centrální banky v letech 2013 až 2017, v kterém hrál Král jako tehdejší ředitel odboru měnové politiky a strategie důležitou roli, upozorňují HN.
Král pracuje v ČNB od roku 1999. Odbor měnové politiky a fiskálních analýz řídil od roku 2007 do listopadu 2018. Od dubna 2015 byl současně i náměstkem ředitele sekce měnové. V jejím čele stál od prosince 2018.
Po Králově rezignaci převzal vedení sekce měnové její náměstek ředitele Matějů, který je od začátku letošního roku pověřený i vedením odboru makroekonomických prognóz v měnové sekci. Pozice ředitele odboru makroekonomických prognóz byla neobsazená poté, co z ČNB ke konci loňského listopadu na vlastní žádost odešel Karel Musil.
(ČTK)