„Hlavními argumenty (pro snížení úroků) byly pravděpodobně údaje o inflaci, která v posledních dvou měsících klesala a v srpnu sestoupila pod tři procenta, a údaje o mzdách, které potvrdily polevení mzdových tlaků,“ uvedl analytik Piotr Bielski ze společnosti Santander Bank Polski.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v srpnu zpomalil na 2,8 procenta z červencových 3,1 procenta. Inflace se tak dostala pod tříprocentní hranici poprvé od loňského června. Polská centrální banka usiluje o to, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo mezi 1,5 až 3,5 procenta.
Příznivé údaje o inflaci nicméně podle agentury Reuters zastiňují problémy v oblasti rozpočtové politiky. Polská vláda předpokládá, že rozpočtový deficit bude letos činit 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V příštím roce pak počítá pouze s mírným poklesem schodku, a to na 6,5 procenta HDP.
„Rizikem pro měnovou stabilitu je rozpočtová politika, která je expanzivnější, než bylo původně oznámeno. Rozpočet pro příští rok nenaznačuje výraznější zpřísnění fiskální politiky,“ uvedl analytik Rafal Benecki z firmy ING.
Česká národní banka (ČNB) minulý měsíc ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Spotřebitelské ceny v České republice v červenci vzrostly o 2,7 procenta. Inflace tak zvolnila proti červnu, kdy dosáhla letošního maxima 2,9 procenta. Předběžný odhad srpnového vývoje inflace zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
(ČTK)
