Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz

– Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vedle těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.

– Pro oba případy obchodů – tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) – stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25 procenta, poté klesala až na 0,25 procenta v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala až na 5,75 procenta (od 6. května 2022).

– Předloni v červnu bankovní rada zvýšila základní sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent, loni v prosinci ji snížila o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta, v únoru na 6,25 procenta, v březnu na 5,75 procenta a nyní klesne na 5,25 procenta.

– Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do února 2020 rostla až na 1,25 procenta, následně klesala až na 0,05 procenta předloni v březnu, loni 1. října vzrostla na 0,50 procenta a následně ji ČNB zvyšovala až na 4,75 procenta (od 6. května 2022). Předloni v červnu bankovní rada rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu jako základní sazby na šest procent, loni v prosinci klesla na 5,75 procenta, v únoru na 5,25 procenta, v březnu na 4,75 procenta a nyní na 4,25 procenta.

– Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 na 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 procenta a po poklesu až na 1,00 procenta předloni v květnu opět rostla až na 6,75 procenta (od 6. května 2022). Od června 2022 byla osm procent, od loňského prosince 7,75 procenta. V únoru podobně jako u ostatních dvou sazeb bankovní rada rozhodla o snížení o půl procentního bodu, tedy na 7,25 procenta. V březnu klesla na 6,75 procenta a nyní na 6,25 procenta.

– Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska spíše klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.

– To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017, nyní se kurz drží pod 24,50 koruny za euro.

– Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky, a tak v poslední době také klesá.

– Nyní je PRIBOR nejnižší pro roční obchody (4,65 procenta), nejvyšší je pro 14denní obchody (5,78 procenta).

Vývoj dvoutýdenní repo sazby od roku 2012:

(ČTK)