Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po zveřejnění rozhodnutí uvedl, že centrální banka si může dovolit počkat na další údaje o vývoji ekonomiky, než přikročí k úpravě úroků. Poukázal na velkou nejistotu v souvislosti s Trumpovou celní politikou.
Pro zachování úrokových sazeb se vyslovilo devět členů měnového výboru Fedu, zatímco pro snížení hlasovali dva členové. Jedna členka výboru nebyla přítomna a nehlasovala.
„Situace, kdy dva centrální bankéři hlasovali proti většině, se odehrála poprvé od roku 1993. Šlo však o očekávaný scénář, proto jsme po rozhodnutí neviděli výraznější tržní výkyvy,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Stále předpokládáme, že v letošním roce může dojít k jednomu až dvěma snížením sazeb o čtvrt procentního bodu,“ dodal.
Fed loni v září v reakci na pokles inflace zahájil snižování úrokových sazeb, aby podpořil ekonomiku. Základní sazbu loni zredukoval třikrát, celkem o jeden procentní bod. Letos však zatím drží úrokové sazby beze změny.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu podle vládních údajů zrychlilo na 2,7 procenta z květnových 2,4 procenta. Inflace se tak nacházela nad dvouprocentním cílem Fedu. Americké ministerstvo obchodu oznámilo, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil o tři procenta.
„Na zasedání (měnového výboru Fedu) nebylo moc prostoru pro překvapení. Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí posílila nad očekávání, a Spojené státy se tak vyhnuly recesi,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. „Výzvou pro americké spotřebitele nicméně budou Trumpova cla. Hrozba vyšší inflace v USA vlivem cel přetrvává, což by mělo i nadále udržovat opatrný přístup Fedu,“ dodal.
Základní úrokové sazby určují cenu peněz. Mají vliv na sazby úvěrů a pokud jsou vyšší, mohou firmám prodražit financování. Střadatelé naopak při vyšších sazbách mívají více úročené vklady na spořicích účtech.
(ČTK)
