ECB také zveřejnila aktualizovanou prognózu vývoje ekonomiky. Nyní počítá se slabším hospodářským růstem než v zářijovém výhledu. Na letošní rok čeká růst o 0,7 procenta, na příští rok o 1,1 procenta a na rok následující o 1,4 procenta. Na rok 2027 už ale ECB znovu očekává zhoršení a předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 1,3 procenta.
V letošním roce snížila ECB základní sazby už počtvrté. Vedle inflace má na vývoj ekonomiky vliv i politická nejistota, zejména ve Francii a v Německu, což jsou zároveň dvě největší ekonomiky eurozóny. K tomu se podle analytiků přidává nervozita kolem obchodních vztahů se Spojenými státy. Zvolený americký prezident Donald Trump avizoval, že zavede celní poplatky na veškerý dovoz do USA.
ECB má inflační cíl na dvou procentech, v listopadu ale míra inflace v eurozóně podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 2,3 procenta. Zvýšila se přitom z říjnových dvou procent. Inflace je teď ale výrazně nižší než před dvěma lety, kdy k jejímu růstu přispěla krize na trzích s energiemi. Letos tak ECB mohla začít sazby snižovat v rychlém sledu, aby podpořila ekonomiku, která zaostává za globálními konkurenty.
(ČTK)
