„Řekla bych, že je to pravděpodobné,“ odpověděla Lagardeová na otázku, zda by takový krok mohl mít většinovou podporu. „Ale musím být zdrženlivá, protože zároveň říkáme, že závisí na hospodářských datech a že stále existuje určitá míra nejistoty – některé ukazatele nejsou ukotveny na úrovni, na které bychom je rádi viděli,“ dodala.
Lednové zasedání Rady guvernérů ECB, která se bude zabývat měnovou politikou, se koná příští týden ve čtvrtek. Lagardeová se svým výrokem připojila k několika svým kolegům, kteří se snaží tlumit očekávání brzkého uvolnění měnové politiky, napsala agentura Bloomberg.
„Obecně se s kolegy shodujeme na rozhodnutích, která činíme na základě hospodářských údajů. Někteří z nich mají své místní domácí údaje, mají své příslušné míry inflace, které se v jednotlivých zemích liší,“ uvedla šéfka ECB.
Sázka trhu na agresivní snižování sazeb „našemu boji s inflací nepomáhá, pokud jsou očekávání příliš vysoká ve srovnání s tím, co se skutečně stane“, dodala Lagardeová. Připomněla, že zástupci ECB potřebují více důkazů, než si budou moci být jisti, že se spotřebitelské ceny dostaly pod kontrolu.
ECB v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Zopakovala také, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí. Centrální banka předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už výrazně klesla a přiblížila se k dvouprocentnímu cíli ECB. V prosinci nicméně podle evropského statistického úřadu Eurostat zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta.
(ČTK)
