Frait a Holub považovali vzhledem k vývoji ekonomiky za možné snížit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu, nakonec se ale přiklonili k menšímu poklesu. Na březnovém jednání bankovní rady oba hlasovali pro pokles sazeb o 0,75 procentního bodu, zůstali ale v menšině a základní sazba se rovněž snížila o půl procentního bodu. ČNB zahájila snižování základní sazby v prosinci, předtím byla rok a půl na sedmi procentech.
Bankovní rada se podle záznamu věnovala rozdílu mezi tempem růstu cen zboží a služeb. Celková meziroční inflace byla v březnu dvě procenta, což odpovídá cíli ČNB, ale ceny služeb proti předchozímu roku vzrostly podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 5,4 procenta, zatímco ceny zboží o 0,1 procenta.
Rychlý růst cen služeb považuje část bankovní rady za riziko pro vývoj celkové inflace. Viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Kubíček uvedli, že výrazný rozdíl v tempu růstu cen zboží a služeb by teoreticky bylo možné odůvodnit ekonomickým sbližováním Česka se západní Evropou, v současnosti ale ekonomická data na takovou konvergenci neukazují. Člen bankovní rady Jan Procházka upozornil, že rychlý růst cen služeb nyní vyvažuje pokles cen potravin a energií, tyto položky ale podléhají velkým výkyvům a vyvažovací efekt tam může rychle pominout. Podle Holuba je rychlejší růst cen služeb jen dozvuk inflační vlny z předchozích let a nepředstavuje důvod pro zmírnění tempa uvolňování měnové politiky.
Bankovní rada nakonec jednomyslně podpořila snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci upozornil, že k dalšímu snižování sazeb bude bankovní rada přistupovat opatrně a s ohledem na vývoj ekonomiky. Zdůraznil, že uvolňování měnové politiky může ČNB kdykoli přerušit nebo zastavit. Podle analytiků není vyloučeno, že na červnovém zasedání bankovní rady se tempo poklesu bankovních sazeb sníží na čtvrt procentního bodu.
(ČTK)
