Viceguvernér ČNB Jan Frait podle záznamu nevyloučil zásadní diskusi o prvním snížení úrokových sazeb už na listopadovém jednání bankovní rady. Zároveň ale zdůraznil, že je třeba při uvolňování měnové politiky postupovat opatrně, protože je třeba brát ohled na riziko růstu inflačních očekávání.
Na inflační očekávání upozornil rovněž člen rady Jan Procházka, podle něj by jejich růst mohl znamenat razantnější zvýšení cen při lednové úpravě ceníků, což by zvýšilo inflaci v příštím roce. Podle Procházky nyní inflační očekávání klesají a tento trend je třeba zachovat. ČNB by proto mohla opatrně snížit sazby na konci roku.
I člen rady Tomáš Holub míní, že by první krok ke snižování sazeb do konce roku dával smysl. Kdyby bankovní rada vyčkávala až do svého zasedání v únoru 2024, mohlo by podle něj být nutné úrokovou sazbu snižovat razantněji. Důsledkem by pak mohlo být oslabení kurzu koruny. Pro pomalejší postup při snižování sazeb se vyslovil i člen bankovní rady Jan Kubíček.
Na zářijovém jednání ČNB sazby nezměnila, pro jejich stabilitu hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
(ČTK)
