Bankovní rada začala sazby snižovat v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. Členové bankovní rady ve svých mediálních vystoupeních týden před jednáním většinou mluvili o pravděpodobném zpomalení uvolňování měnové politiky, viceguvernér Jan Frait ale nevyloučil ani pokračování v půlbodovém snižování sazeb.
„Na základě dosavadních mediálních signálů členů bankovní rady předpokládáme, že dojde ke snížení úrokových sazeb o tradiční čtvrtku a bankovní rada dosavadní tempo snižování sazeb zpomalí. Ačkoli někteří členové budou patrně dále podporovat výraznější snížení sazeb o půl procentního bodu, a to na základě poslední nižší inflace a obecně méně pozitivních signálů ohledně růstu ekonomiky, většina bankovní rady pravděpodobně zvolí pokles sazeb mírnější,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Argumentem bude slabší kurz koruny, nadále vyšší inflace cen služeb a také zejména vliv volatilních položek, které stály za nižší inflací v červnu,“ řekl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
(ČTK)
