Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení o čtvrt procentního bodu. Někteří však spekulovali, že by BoE mohla zopakovat červnový překvapivý krok a zvýšit úrok až o půl procentního bodu, protože inflace nadále zůstává vysoká.
Na rozdíl od centrální banky USA (Fed) nebo Evropské centrální banky (ECB), které minulý týden rovněž zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, BoE příliš nenaznačila, že by zvyšování sazeb mělo skončit. Británie totiž stále bojuje s vysokou inflací, která se sice v červnu snížila na 7,9 procenta, je však stále nejvyšší ve srovnání s dalšími předními světovými ekonomikami a daleko od dvouprocentního cíle BoE.
Banka nyní očekává, že do konce letošního roku inflace zpomalí na 4,9 procenta. To je výraznější snížení, než odhadovala v květnu. K dvouprocentnímu cíli se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025, tedy o tři měsíce později, než předpokládala v květnu.
Ekonomika země je podle banky překvapivě odolná. V letošním a příštím roce podle nové prognózy čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta a v roce 2025 o 0,25 procenta. V květnu předpověděla, že HDP letos stoupne o 0,25 procenta. Mezinárodní měnový fond nedávno uvedl, že podle jeho prognózy britská ekonomika letos vzroste o 0,4 procenta, což bude druhý nejpomalejší růst ze zemí skupiny G7 po Německu.
Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie nemoci covid-19 a nárůst cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií.
Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji však obviňují z nedostatečně razantního postupu.
(ČTK)
