Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše sice únorový návrat inflace na dvouprocentní cíl ČNB hovoří pro rychlejší pokles sazeb, ČNB ale podle něj bude spíš opatrnější. „Na březnovém zasedání bezesporu bude otázka snížení sazeb o 0,75 procentního bodu ve hře a je pravděpodobné, že tentokrát pro tuto alternativu bude více hlasů. Jako lehce pravděpodobnější nám však stále přijde snižování sazeb po krocích 0,5 procentního bodu,“ uvedl. Za riziko považuje setrvačnost inflace ve službách. Scénáře ČNB navíc podle něj ukazují, že pomalejší snižování sazeb nebude znamenat pro ekonomiku velkou chybu.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil očekává snížení sazby o 0,5 procentního bodu. „Ve prospěch ráznějšího kroku hovoří až nečekaně nízké hodnoty inflace z ledna a února a také celková slabost tuzemské ekonomiky. K opatrnosti naopak vybízí slabší kurz koruny a také detailnější rozklad inflačních statistik. Ten totiž ukazuje, že překvapivě rychlý ústup inflace je do značné míry tažen nepředvídatelnými položkami, jako jsou potraviny, které mohou v blízké budoucnosti stejně dobře překvapit i opačným směrem,“ sdělil ČTK. Podle Hradila navíc hrozí, že oživení spotřeby domácností znovu podpoří i inflaci.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská vidí prostor pro snížení základní úrokové sazby až o jedno procento, i při riziku mírného oslabení koruny. „Jenže bankovní rada si sama tento prostor zužuje vyjádřením o opatrném snižování sazeb, ačkoliv trh byl připraven přijmout odvážnější krok dolů,“ uvedla na síti X. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a člen bankovní rady Jan Kubíček ve vyjádřeních pro média hovořili o ochotě snížit základní sazbu o půl procentního bodu.
Místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha by rovněž považoval za vhodné pro stabilizaci české ekonomiky rychlejší snižování úrokových sazeb. Neočekává ale, že by k němu bankovní rada v březnu přistoupila. „Podle dosavadních vyjádření představitelů ČNB se však domnívám, že pokles opět nebude nikterak razantní. Většího snížení než o dalších 0,5 procentního bodu se pravděpodobně nedočkáme,“ sdělil ČTK.
„Nyní očekávám další snížení sazeb v rozmezí 0,25 až 0,5 procentního bodu, v průběhu roku by mohly sazby klesnout v rozmezí jeden až dva procentní body. To bude na jedné straně znamenat poměrně razantní zlevnění hypoték a oživení nemovitostního trhu, na druhé straně začnou výrazně padat i sazby na konzervativních spořicích produktech, jako jsou spořicí účty či termínované vklady,“ uvedl generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler.
Snížení sazeb o čtvrt až půl procentního bodu čeká také hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. „Podle všech prognóz by mělo být snižování sazeb i nadále pozvolné, o žádný výrazný skok se jednat nebude,“ uvedla. Pokles úrokových sazeb podle ní zlevní hypotéky, mohl by ale vést k růstu cen nemovitostí.
(ČTK)
