„Na zářijovém zasedání bankovní rady očekávám diskuzi mezi snížením základní úrokové sazby o 0,25, nebo 0,5 procentního bodu. Tuzemské úroky zůstávají relativně vysoké a inflační situace nevypadá, že by takovou přísnost stále vyžadovala. Spotřeba domácností, objemy úvěrů ani celková ekonomická aktivita nenabíhají do takových obrátek, aby hrozilo obnovení nákupní, potažmo zdražovací horečky. Naopak, česká ekonomika zůstává v evropském srovnání utlumená a uvítala by dodatečnou podporu,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Očekává přitom, že v bankovní radě zvítězí opatrnost, takže se úroková sazba sníží na 4,25 procenta.
Opětovné zrychlení uvolňování měnové politiky a snížení úrokové sazby na čtyři procenta předpokládá analytik Capitalinked Radim Dohnal. „Inflace v ČR a eurozóně vypadá už několik měsíců jako zvládnutá, stabilizovaná. Podobně pozitivně vyznívají mzdově inflační očekávání na základě složitého konsenzu vláda – odbory pro růst platů ve veřejné sféře. Strukturální saldo veřejných financí se podstatně zlepšilo. To jsou všechno dobré zprávy, nadto podporující uvolnění měnové politiky. Z Německa a dalších zemí Eurozóny skoro každý den přichází špatné zprávy o stavu a výhledu průmyslu. To je špatná zpráva, ale podporující snížení sazeb ČNB,“ uvedl.
Generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler také poukazuje na to, že slabému výkonu české ekonomiky by odpovídalo rychlejší snížení úrokových sazeb. „Řada průmyslových odvětví v čele s autoprůmyslem má potíže, ty se navíc prohlubují i na celoevropské úrovni. Firemní úvěry jsou drahé, firmy tak odkládají své investice a další růst. Výstavba nových bytů dále klesá, stavební trh brzdí vysoké úrokové sazby,“ upozornil. Předpokládá ale, že bankovní rada bude ve svém postupu opatrná a sazby sníží o čtvrt procentního bodu.
Stejný krok považuje za pravděpodobný i analytik ČSOB Dominik Rusinko. Připomněl, že inflace se drží v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB a růst mezd ve druhém čtvrtletí byl slabší, než předpokládala prognóza centrální banky. Snížení úrokových sazeb v USA a v eurozóně navíc podle něj zmenšuje riziko oslabení koruny kvůli poklesu úroků v Česku. Ve zbytku roku předpokládá Rusinko další snižování základní úrokové sazby až na 3,75 procenta.
Hypoteční specialistka FinGo Jana Vaisová rovněž předpokládá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, otázkou ale podle ní zůstává, jak na to zareagují banky při nastavení cen hypoték. „Stále ani jedna z velkých bank nereagovala na srpnové snížení sazby. Stále tedy čekáme na tu první banku, která nastaví konkurenční prostředí. Banky si ale stále drží své marže a je otázkou, zda vůbec do konce roku zlevní,“ uvedla.
(ČTK)