„Relativně optimistické hodnoty tuzemské inflace v kombinaci s nadále slabým výkonem ekonomiky hovoří ve prospěch zopakování předchozího snížení o 0,50 procentního bodu. K opatrnosti naopak nabádá probíhající oživení spotřeby domácností, které by v kombinaci s nadále živými vzpomínkami na nedávnou divokou inflační vlnu mohlo cenový růst opět vzkřísit. Pomyslným jazýčkem na vahách by pro bankéře mohl být kurz české koruny, která byla v poslední době silnější, než ČNB předpokládala, čímž otevřela prostor pro svižnější pokles sazeb,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Mírně větší pravděpodobnost ale dává tomu, že v bankovní radě zvítězí opatrnost a základní sazba klesne na pět procent.
Významný vliv měnového kurzu na rozhodování ČNB předpokládá analytik ČSOB Dominik Rusinko. Upozornil přitom, že koruna začala v posledních dnech oslabovat, a to i s ohledem na vyjádření členů bankovní rady o možném snížení základní sazby o půl procentního bodu. „Samotné koruně se vidina razantnějšího poklesu sazeb evidentně nezamlouvá, z pohledu tržních sázek by totiž šlo o negativní překvapení,“ uvedl Rusinko. I z toho důvodu očekává spíš snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Na slábnoucí korunu upozornil i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Tržní prostředí se může dále zkomplikovat příští týden z titulu zvýšené citlivosti trhu na rizika francouzských voleb,“ uvedl. „V závislosti na tržním sentimentu a vývoji kurzu koruny v příštím týdnu před samotným měnovým jednáním ČNB tak nakonec může bankovní rada dojít k závěru, že opatrnější pokles sazeb bude v současném tržním prostředí bezpečnější strategií. To je scénář, kterému nakonec dáváme nepatrně vyšší šanci,“ dodal.
Také generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler očekává, že navzdory inflaci blízko dvouprocentního cíle ČNB zvolí bankovní rada nakonec opatrnější postup a sníží sazby o čtvrt procentního bodu. „Do překotného snižování sazeb se ČNB nebude pouštět ani nadále, je dokonce možné, že některá další měnová jednání bankovní rady v druhé polovině roku budou bez snížení sazeb. Taková situace bude znamenat, že banky se nebudou pouštět do výraznějšího zlevňování úvěrů, ať už hypoték nebo financování firem,“ uvedl.
„Bez ohledu na to, zdali sazby sníží, či nikoliv, na hypoteční trh nebude mít v nejbližší době žádný vliv. Díky dražším zdrojům banky nemají kam sazby snižovat, jejich náklady závisí na ceně peněz na mezibankovním trhu a ty jsou dnes o zhruba jedno procento dražší, než byly v březnu tohoto roku,“ konstatoval hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák.
Zlevnění hypoték bez ohledu na rozhodnutí ČNB nečeká ani hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. „Ač sazba na minulém zasedání ČNB klesla na 5,25 procenta, banky přesto nezlevnily své hypotéky a také vyčkávají. Pokud banky nabízí sazby pod pětiprocentní hranici, jedná se o akční ceny hlavně pro velmi krátké fixace na dva až tři roky,“ uvedla.
Podle Tomáše Jíchy z ATRIS investiční společnosti by ekonomice prospělo výraznější snížení sazeb, ačkoli ho nyní neočekává. „Razantnější snížení sazeb mohlo více rozhýbat ekonomiku, přinést do ní více peněz, a to i z úložek občanů, kteří teď drží své prostředky na nezvykle výnosných termínovaných vkladech. V úvěrových produktech pro podnikatele by přiblížení úrokových sazeb koruny k úrokovým sazbám eura přineslo méně úvah o financování na bázi eura a snížilo by zatížení podniků stávajícím korunovým financováním,“ uvedl.
(ČTK)
