Tibetské čajové cihly
Další mimořádně oblíbenou měnou typickou pro Orient je čaj, respektive čajové cihly. Podobně jako sůl čítá se k tzv. poživatelným platidlům, a zároveň jí zdárně sekunduje co do trvanlivosti. V Tibetu je zvykem kusy tuhého čaje rozsekat do formy čajových úlomků či cihliček a povařit je přes noc ve vodě, někdy se solí. Výsledný koncentrovaný čajový nálev lze pak smíchat s máslem, smetanou, mlékem (Tibeťané preferují jačí mléko) a trochou soli, čímž vzniká máselný čaj, srdce tibetské kuchyně.
Velké oblibě se těší tzv. čajové koláče, to na Sibiři, v Mongolsku, Tibetu a na asijských tržnicích. Koláče stlačeného čaje vzdáleně připomínající hliněnou cihlu se používají jako platidlo. Tyto „peníze“, které většinou pochází z jižní Číny, se vyrábí z listů a stonků čajovníku. Dalším krokem je přidání aromatických bylin a volské krve. Pro lepší pevnost se koláče někdy tmelí jačím trusem.
Čajové cihly jako platidlo
Cihel existuje 5 jakostních verzí podle velikosti a kvality čaje. Nejčastěji se používal jako měna čaj třetí jakosti, kterému Tibeťané přezdívali „brgyad pa“ ( „osmák“), protože jedna porce stála osm tibetských tangkas (standardních stříbrných mincí o hmotnosti asi 5,4 gramu). Cihly této normy byly také exportovány Tibetu, Bhútánu a Ladaku. Cena se obvykle zvyšuje, pokud cihly obíhají ve větší vzdálenosti země výroby.
Sibiřští kočovníci upřednostňují čajové peníze před kovovými mincemi, patrně jelikož v jejich domácím drsném klimatu jsou časté plicní choroby, a čajové koláče se zde upotřebují i jako lék proti kašli a nachlazení. Proto na Sibiři byl čaj oficiálním platidlem až do konce 2.sv. války.
I dnes v Číně seženeme sáčky čaje či čajové koláče, u nichž cena za jednu porci přesahuje finanční možnosti běžného Evropana. Příkladem budiž speciální čínský čaj tmelený trusem pandy velké, nebo legendární arcičaj Da Hong Pao. Králem co do hodnoty je však čaj zvaný Tieguanyin, u nejž cena za 1kg převyšuje 3.000 USD.
Zdroj: Jay Shrren, Tp10zen
Editor: Daniel Hron
