Šanghajská burza zlata – Shanghai Gold Exchange (SGI) spustila mobilní aplikaci pro obchod s fyzickým zlatem.
Důvodem enormního rozdílu mezi odhadem čínské poptávky po zlatě ze strany Světové rady pro zlato (World Gold Council) a množstvím zlata, které se fyzicky vybírá z trezorů Šanghajské burzy zlata, jsou přímé nákupy jednotlivců a institucí na této zlaté burze. Druhý ukazatel slouží pro měření velkoobchodní poptávky po zlatě v Číně. Světová rada pro zlato a mnoho dalších konzultačních společností však analyzuje čínskou poptávku po zlatě pouze podle prodejů na maloobchodním trhu. Realita je však taková, že každý Číňan si může otevřít obchodní účet na Šanghajské burze zlata a nakupovat přímo na velkoobchodním trhu. Maloobchodní prodejní čísla tak nezahrnují tyto přímé burzovní nákupy.
Je zřejmé, že movití Číňané investují do zlata. Pokud si uvědomíme, že všichni tito lidé mohou zlato nakupovat přímo na velkoobchodním trhu, položme si otázku, proč by kdokoliv z nich měl kupovat zlato u maloobchodníků? I čínské ženy pochopitelně preferují zlato ve formě šperků jako ozdobu, ale racionální investor nekupuje zlato pro parádu. Každý investor bude samozřejmě chtít zlato nakoupit za co nejnižší cenu na Šanghajské burze zlata. Tato koupě se však do maloobchodní poptávky nepočítá.
Odhaduji, že polovinu zlata prodaného přes Šanghajskou zlatou burzu kupují obchodníci, kteří z něj dále vyrábí šperky a případně jej dále prodávají na maloobchodním trhu. Druhá půlka celkových prodejů však připadá na soukromé investory.
Graf 1:
V současnosti má Šanghajská burza zlata téměř 10.000 institucionálních klientů a přes 8.3 milionuů soukromých zákazníků. Pokud každý z individuálních zákazníků nakoupí ročně v průměru 100g zlata, za rok celkový prodej činí 830 tun čistého kovu. Samozřejmě nikdo nezná přesné množství, které ročně nakupují instituce nebo soukromníci, ale už jen samotný počet investorů může snadno vysvětlit obrovské roční odběry fyzického zlata z trezorů Šanghajské burzy. Jen za rok 2015 se zde prodalo nejméně 2.596 tun zlata. Pro srovnání – po celém světě se za stejnou dobu vytěžilo 2.860 tun zlata.
Graf 2:
Každý, kdo má účet na Šanghajské burze, může od prosince 2015 obchodovat s fyzickým zlatem přes novou, neuvěřitelně jednoduchou, mobilní platformou. V řádu týdnů plánuje burza i možnost otevření účtu přes mobilní telefon. Ve snaze vytvořit dlouhodobě prosperující trh se zlatem umožňuje Čína všem subjektům přímý přístup k obchodnímu systému Šanghajské burzy, na který dohlíží centrální banka (PBoC).
Závěr
Informace o čínské poptávce po zlatě, měřené pouze podle údajů z maloobchodního trhu, nemají naprosto žádnou vypovídací hodnotu. To působí velký zmatek v údajích a každý investor by měl chápat tuto výjimečnou možnost, kterou Číňané využívají ve stále větší míře, jako další signál o neutuchající poptávce po fyzickém zlatě. Téměř celá světová produkce zlata skončí v rukou čínských investorů. Pak je tu ještě další zlatá velmoc, Indie. Zlato vždy bylo, je a bude ultimátním platidlem s limitovanou nabídkou. Lidé na Dálném východě vždy měli ke zlatu vztah a i dnes dobře vědí, že v něm mohou bezpečně uložit své prostředky a ochránit je před jakoukoliv tržní turbulencí.
Autor: Koos Jansen
Zdroj: Bullionstar
Editor: Jindřich Smítka
