Pan Ming Pao nás informuje, že uprostřed devalvací lidé ze Šanghaje stáli v dlouhých frontách u poboček bank a směnáren a snažili se směnit své juany za americké dolary.
Server 21st Century Business Herald informuje, že „vzhledem k vysoké poptávce došly některým čínským bankám v Pekingu, Šanghaji a Šenčenu americké dolarové bankovky.“ Dodává, že „Bank of China, China Construction Bank a China Merchants Bank ve jmenovaných městech zavedly dvoudenní oznamovací lhůtu pro směnu peněz ve výši přesahující 5.000 USD. Na některých pobočkách si dokonce musíte sjednat schůzku až s týdenním předstihem.“
Z čeho tato panika vznikla? Nejjednodušším vysvětlením je, že se lidé bojí další devalvace juanu. Ve skutečnosti nikdo neví, jestli PBoC politiku juanu provádí cíleně nebo jestli prostě pálí od boku a reaguje na velikost spreadu mezi pevninským (centrálně řízeným) a mezinárodním juanem (který se volně obchoduje na forexovém trhu) vždy pro danou příležitost a mění tak svou politiku nárazově na denní bázi.
Pokud však chce Čína stabilizovat hospodářství a posílit vývoz, bude muset provést podstatně větší „korekce“ kurzu juanu. Deutsche Bank ve svém vyjádření z minulého týdne tvrdí, že pokud budou měny po celém světě vůči dolaru i nadále klesat, a pokud bude Čína chtít uchránit svůj nový juanový index před růstem, bude muset juan oslabit.
Graf 1:
Dokud devalvace pokračují v takto nárazovém módu, bude odliv kapitálu pokračovat. Jediným způsobem, jak stabilizovat situaci, je nechat trh konečně rozhodnout o skutečném kurzu juanu. V krátkodobém horizontu je to krok sice bolestivý, ale takový, který může zachránit kapitálový účet země před pomalou smrtí.
Graf 2:
Graf 3:
Uprostřed všeho zmatku (a bez ohledu na dočasně „lepší“ obchodní data) přinesl Wall Street Journal zprávu, že v Číně rychle dochází fyzické dolary. Zpráva WSJ uvádí informace od nejmenovaného bankéře z významné banky Industrial and Commercial Bank of China Ltd. (ICBC), že „množství lidí, kteří chtějí směnit své juany za dolary, se během posledních tří týdnů (tedy v době poklesu čínské měny o 2 %) výrazně zvýšilo.“ „Čínská centrální banka varovala národ před nedostatkem fyzických dolarů.“
Zákazníci ICBC nyní čekají na směnu peněz ve výše zmíněných lhůtách. Pravděpodobně ve snaze zvládnout finanční toky nyní banka požaduje po klientech, aby oznamovali směnu prostředků čtyři dny předem.
Čínská vláda umožňuje svým občanům směnit za rok jen 50.000 USD na osobu. Vychytralý pan Chen však zná UnionPay a mnoho dalších způsobů, jak kapitálové kontroly obejít. Podle WSJ může být na začátku roku prodejní tlak obzvlášť silný, což bylo zapříčiněno lednovým obnovením dolarové nákupní kvóty. The WSJ dále uvádí jako příklad pana Harryho Hou, zaměstnance finanční instituce v Šanghaji, který „společně se svou manželkou a rodiči nakoupil minulý rok dolary v maximální výši povoleného limitu 200.000 USD a hned začátkem nového roku, po obnovení kvóty, nakoupili znovu dalších 200.000 dolarů.“
„Největším rizikem letošního roku nebudou akcie, ale juan. Vláda od roku 1990 oslabila svou měnu z 5 juanů za dolar na 8 juanů za dolar,“ řekl Hou.
Čínské úřady se snaží uchránit kapitálové kontroly proti všem, kteří obcházejí kvóty. Po bankách požadují, aby sestavovaly seznamy osob podezřelých z obcházení pravidel. Jediným způsobem, jak zastavit odliv kapitálu, je však přesvědčit trh, že období devalvací je u konce. To nebude snadné, obzvláště s ohledem na enormní spread mezi pevninským juanem, kterému trvale klesá kurz, a volně obchodovaným RMB, který je z historického hlediska stále ještě silně nadhodnocený.
Ve skutečnosti jsou Číňané natolik přesvědčeni o dalším propadu juanu, že exportéři zdržují každodenní platby dodavatelům. WSJ zmiňuje pana Jamese Maa, který v Šanghaji vede společnost vyvážející biochemické materiály z Číny do USA. Ten říká, že „požaduje po dodavatelích z Číny odklad plateb o i několik dní, jelikož předpokládá, že v mezidobí juan propadne o tolik, že na tom může vydělat.“ „Vývozci jsou povinni prodávat zahraniční měny ze své činnosti přímo centrální bance, ale neexistují žádná pravidla na to, v jaké časové lhůtě dokdy k takové transakci musí dojít. Pan Mao říká, že si jen tento měsíc odkladem plateb a odloženou konverzí dolarů na juany přišel už na 2.000 USD.“
Až vaší bance dojdou dolary nebo budete v pořadníku čekat celý týden, vzpomeňte si na Čínu. Uvědomte si, že vždycky je tu alternativa ve formě fyzického zlata anebo bitcoinu.
Zdroj: Global Macro Digest
Editor: Jindřich Smítka
