Mou pozornost právě přitáhl report mimořádně respektovaného analytika a přívržence Číny, který říká, že Čína by odhadem mohla opravdu mít 30,000 tun, a že během tří let bude moci jüan krýt zlatem. Čína oficiálně přiznala MMF jen 1,054,6 tun, ale všeobecně se ví, že za posledních pár let hromadí velké sumy žlutého kovu, možná až 5.000 tun, které drží na účtech, které nepodléhají ohlašovací povinnosti. Dříve zakoupené zlato nikdy nebylo ohlášeno.
Takže kolik zlata Čína ve skutečnosti má?
30.000tunový odhad pochází od strategické společnosti Simona Hunta, což byl jeden z nejlepších analytických týmů na kovech. Hunt ve svém nejnovějším newsletteru kde uvádí, že „Čína má mnohem více zlata, než světu poodhalí vidět“. Jak napsal top analytik Alasdair Macleod, mezi lety 1983 a 2002 Čína pravděpodobně nashromáždila 25,000 tun zlata. Její současné zlaté rezervy jsou tedy pravděpodobně ještě daleko větší nežli odhadovaných 30.000 tun, na rozdíl od USA, které většinu svého zlata buď prodaly, nebo pronajaly.
Existují další neoficiální důkazy toho, že Čína vlastní dost nehlášeného zlata, ale přesto by si pravý názor nedokázal udělat ani fyzický návštěvník v investičních sejfech.
Tři body experta
1. Čína v druhé polovině tohoto roku učiní razantní opatření, restrukturalizuje svůj finanční systém, těžký průmysl, výrobní i realitní sektor. Bude to tzv. období “řízené krize “, který bude nejen šokovat většinu cizinců, ale vzbudí mezinárodní ohlas.
2. Čína nechce po jüanu jen to, aby se stal globální rezervní měnou, ale aby byl přijat jako plnohodnotná obchodní jednotka, již si centrální banky a jiné instituce rády ponechají ve svých portfoliích.
3. Čína nevěří, že by Washington byl schopen vést jedinou rezervní měnovou jednotku v zájmu zbytku světa. Podezírá Washington, že sleduje hlavně svůj zájem.“ Historicky, Amerika používá vždy používala inflaci jako cestu ke snížení svých závazků se zbytkem světa. Oproti tomu Čína bude do tří let schopna krýt jüan zlatem. Do té doby bude nutné, aby ekonomika prošla restrukturalizací a stabilizací, jakkoli bolestivý proces to může být.
Zlatem kryté měny budou klíčovou zbraní globálních mocností při snaze ovládnout globální finanční řád. To platí i o Rusku, které nedávno začalo zvyšovat své vlastní zlaté rezervy, a možná pro další členy BRICS, které nabídnou zlatem podpořenou alternativu k nekrytým měnám.
Jüan již nakročil k mezinárodnímu uznání pomocí swapových smluv, které Čína uzavřela s asi 28 zeměmi. Rovněž bylo zřízeno obchodní jüanové centrum v Curychu, které usnadní platby v jüanu.
Závěrem
Pokud Čína doopravdy vládne 30.000 tunami zlata, není krytí její měny nemožné. I kdyby byla částka nižší, rozhodně zajistí Číně silnou pozici, ať již bude nový řád vypadat jakkoli. 30.000 tun je co do koupě obrovské množství – avšak vzhledem k obrovským čínským obchodním přebytkům a potřebě diverzifikovat její podíly od dolaru to není nemožný scénář. Pouze vysoce spekulativní.
Autor: Lawrence Williams
Zdroje: BBG, SHSS
Editor: Daniel Hron
