Během následujících 24 let ruská centrální banka zlato jen nakupovala, často stovky tun ročně a s jednou výjimkou nikdy neprodala víc než tři tuny za měsíc.
„V první řadě jde o pokrytí rozpočtového deficitu, který do konce března dosáhl 4,6 bilionu rublů (v přepočtu 16 bil. Kč, pozn. aut.),“ řekla deníku The Moscow Times analytička společnosti Freedom Finance Global Natalia Milčakovová. „Bez kompenzace ze strany centrální banky, vzhledem ke skromným příjmům z ropy a plynu na začátku roku, by toto číslo mohlo překročit pět bilionů rublů (17 bil. Kč).“
„Prodej zlata mohl být navíc zaměřen na zajištění devizových rezerv, jelikož se na začátku roku objevil jejich nedostatek kvůli slabým příjmům z vývozu,“ dodala. „Drahý kov byl proto směněn za čínské jüany,“ dodává Milčakovová. Skutečná struktura devizových rezerv Ruska je ale od zavedení sankcí tajná.
PSALI JSME: Rusko prodává, Čína kupuje – důkaz, že zlato funguje
(rek)
