Podobné davy, jako ve Velkém bazaru, byly hlášeny v Kuyumcukentu, velkém klenotnickém centru na okraji metropole. V severozápadní provincii Sakarya jeden klenotník popsal, jak prudký nárůst poptávky rychle vyčerpal veškeré zásoby. „Dnes dorazily asi dva kilogramy zlata. Přišly v poledne a do večera se vyprodaly,“ líčí situaci turecký informační web Bianet.
Někteří lidé však mají podezření, že klenotníci úmyslně zadržují zásoby a čekají na vyšší ceny. „Přišli jsme koupit gramové zlato, ale už žádné nezbylo. Myslím, že ho schovávají. Chystala jsem se koupit čtyři gramy,“ citovala jednu ze zklamaných žen místní média.
„Všichni se sem vrhli, když ceny klesly,“ říkají unisono turečtí zlatníci. V Burse, aby přesvědčil skeptické zákazníky, si jeden klenotník pověsil na výlohu ceduli s nápisem: „Přísahám Bohu, že nemám zlato. Vůbec. Kdybych ho měl, prodal bych ho.“
PSALI JSME: Proč mají Turci 311 miliard dolarů ve zlatě pod polštářem
Zlato pod polštářem, spolu s americkým dolarem a eurem, je jednou z nejoblíbenějších forem úspor mezi tradičně skeptickou veřejností v Turecku. Obzvláště žádané je cenově nejdostupnější gramové zlato.
Na konci února se cena jednoho gramu zlata pohybovala kolem 7 400 lir. K dnešnímu dni se cena pohybuje kolem 6 300 lir, což představuje pokles o téměř 15 procent (1 americký dolar = 44,30 turecké liry, pozn. aut.).
Na mezinárodních trzích dosáhla v lednu cena jedné unce zlata rekordního maxima 5 608,35 amerických dolarů. Po vojenském řešení situace na Blízkém východě však cena propadla až pod 4 100 dolarů. Následné zdražování zlata až o pět set dolarů za unci zlatou horečku v Turecku začalo léčit.
PSALI JSME: Turci mají doma pětkrát víc zlata než jejich centrální banka
(rek)
