Deutsche Bank uvedla, že cena zlata by se mohla vyšplhat na 6 000 dolarů za unci s odkazem na přetrvávající poptávku centrálních bank i soukromých investorů, kteří zvyšují alokace do reálných aktiv a rezerv mimo dolar. Banka dodala, že za alternativních scénářů by cena blížící se 6 900 dolarům za unci odpovídala výkonu zlata za poslední dva roky.
Société Générale zopakovala, že cena zlata dosáhne 6 000 dolarů za unci a zároveň upozornila, že i to může být konzervativní výhled. Morgan Stanley má za optimistický cíl 5 700 dolarů, obvykle vizionářská Goldman Sachs se ještě nevyjádřila. Zato Bank of America již před dvěma dny, jak jsme psali, nepochybovala o jarní ceně 6 000 dolarů za unci.
Ani Royal Bank of Canada neregistruje žádný pokles poptávky centrálních bank nebo investorů. Vidí další prostor ke zdražení zlata. „Pokud rok 2026 napodobí nárůst ceny roku 2025, znamenalo by to do konce letoška cenu kolem 7 100 dolarů za unci,“ uvádí její nejnovější analýza.
Obnovená vlna zvýšení prognóz přichází poté, co spotová cena zlata zdolala novou rekordní bariéru 5 500 dolarů za unci. Drahý kov v roce 2026 zdražil o víc než 27 procent a nasadil ještě vyšší růstové tempo než loni, kdy zisk zlata vykázal bezmála 65 procent a padlo 53 cenových rekordů. V lednu jich registrujeme již devět.
PSALI JSME: Přeskočte 5 000 dolarů za unci. Bank of America očekává 6 000 dolarů už na jaře
Analytici obecně připisují sílu zlata kombinaci diverzifikace rezerv centrálních bank, geopolitické nejistoty a očekávání, že reálné úrokové sazby klesnou. Několik bank také poznamenává, že silný cenový růst sám o sobě přilákal další investory.
Při porovnání délky historických oživení zlata (1976, 2007, 2015, pozn. aut.) není současný vzestup (přibližně 845 dní) ničím mimořádným. Historické průměry naznačují, že současné oživení zlata by mohlo trvat do září nebo prosince letošního roku.
V dalším porovnání ohledně rekordního růstu ceny zlata (v letech 1979 až 1980 o 126 %) se okolnosti shodují s dneškem v několika atributech. S íránskou revolucí po pádu šáha (dnes USA zvažují nové vojenské údery proti Íránu), s prudkou inflací (kumulovaná inflace v USA po covidu kolem 20 %) a mimořádnou volatilitou na komoditních trzích.
„Ačkoli se prognózy liší rozsahem, společným tématem je, že rizika poklesu se za současných makroekonomických podmínek zdají být minimální. Vzhledem k tomu, že poptávka se rozšiřuje nad rámec tradičních nákupů, analytici stále častěji vnímají růst ceny zlata spíše jako strukturální změnu než cyklický pohyb,“ komentuje situaci Investing.com.
PSALI JSME: Který vrchol zlata bude ten poslední?
(rek)
