
Nejvíc z vyvezeného zlata putovalo paradoxně k našemu největšímu dovozci do Švýcarska, podle celníků šlo o 189 kilogramů. Dle stejného zdroje k nám ze Švýcarska přišlo 83 kilogramů zlata, zatímco hlavním dovozcem bylo v listopadu Rakousko se 165 kilogramy zlata.
Kromě zmíněného Švýcarska zlato cestovalo z Česka také do Německa, Lichtenštejnska, Rakouska, Turecka, Belgie a na Slovensko. Vyčíst důvody pohybů zlata není vzhledem ke složitosti celních předpisů možné, stejně jako dopočítat, kolik zlata se k nám dostalo v podobě mincí.
Ty mají svůj vlastní kód zahrnující nejen zlaté, ale i mince z jiných kovů a jejich hodnota s stanovuje podle speciálních kritérií, například zda mince je zákonným platidlem, nebo ne.
Podle značně revidovaných dat byl listopadový export zlata z Česka v letošním roce vůbec nejvyšší, ač jsme uváděli rekordní export ve výši 467 kilogramů v červenci.
PSALI JSME: V červenci bylo z Česka vyvezeno 467 kilogramů zlata. Ale za nezvyklou cenu
Po revizi a doplnění dat ČSÚ tzv. dopočtu, se ukázalo, že ve skutečnosti bylo v červenci vyvezeno pouze 91 kilogramů zlata, což znamená, že v Česku nezůstalo jen 86 kilogramů, nýbrž 462 kilogramů zlata, což zásadně překresluje nejen bilanci, ale i vyznění našeho tehdejšího komentáře.
Podobně nejistou vypovídací hodnotou je i deklarovaná cena zlata, která podle vyjádření ČSÚ nemusí odpovídat tržní nebo burzovní hodnotě.
Podle nerevidovaných údajů bylo za 11 měsíců minulého roku dovezeno 2 982 kilogramů zlata ve statistické hodnotě 6,8 miliardy korun (2,3 mil. Kč/kg) a vyvezeno 1 404 kilogramů v údajné hodnotě 2,7 miliardy (1,9 mil. Kč/kg).
Předběžně si tak podle ČSÚ letos Češi pořídili v nejrůznějších formách 1 578 kilogramů zlata, jehož londýnská burzovní cena činila v úterý v přepočtu 2,97 milionu korun za kilogram a tržní cena se u nás už pohybovala od 3,05 do 3,13 milionu korun.
PSALI JSME: Říjnové investice Čechů do zlata za 160 milionů byly letos třetí nejnižší
Rudolf Marek