Pro veřejnost byla akce nazvána „schéma zlatých depozitů.“ Dokonce i samotní konspirátoři nebyli schopni přijít s takovým názvem, aby se tento holý podvod zdál aspoň trochu legitimní. Podvod sám o sobě je jednoduchý jako facka.
Indové „předají“ své zlato do spárů zlodějů, a bude jim vyplácen bezcenný (papírový) „úrok“ z těchto vkladů. Na první pohled podfuk. Jak nám bankéři celou dobu říkají, „zlato nevytváří žádný výnos.“ Čím by Indická vláda zaplatila vkladatelům úrok ze zlatých mincí / cihel / šperků uložených ve svých sejfech?
Žádná okamžitá ani legitimní odpověď nepřijde. V legitimních situaci na drahých kovech, budou vkladatelé platit poplatek, aby pro ně byly jejich drahé kovy bezpečně uloženy, protože zatímco zlato negeneruje žádný příjem, náklady na jeho skladování zdaleka nulové nejsou.
A nakonec indičtí Spiklenci neochotně připustili zjevnou pravdu: Uložené zlato mělo být periodicky vydražováno, aby pokrylo domácí poptávku po špercích a mincích. Podvod nyní vyšel navenek. Už se ví, co schema znamená pro běžné Indy:
a) Indové „odevzdají“ své zlato.
b) Indové přijmou (papírový) „úrok“ za své uložené zlato, zatímco zlatý vklad vláda vydraží a prodá.
c) Indové skončí s papírovými úroky – a bez zlata.
d) Indičtí klenotníci a raziči mincí pak zlato z aukcí prodají zpět těm stejným chytrákům, kteří si je původně uložili.
V očích západních bankéřů, je to dokonalé „schéma“ – viz Ponziho schema, podfuk. V očích jakéhokoli rozumného, racionálního člověka je to do očí bijící, nemotorný podvod. Korporátní média nás ujišťují, jak velké nadšení panovalo mezi obyvateli Indie, kteří na tento podvod nadšeně přistupovali.
S obrovskou publicitou a vládním fanfárami bylo „schéma“ oficiálně zahájeno na začátku listopadu 2015. Nicméně, tatáž média dostala náhubek o pár týdnů později, když měla zveřejnit podrobnosti o počáteční reakci lidu na tento zřejmý podvod.
Schéma zlatých vkladů bylo zahájeno s velkou pompou. Indický premiér Narendra Modi před dvěma týdny zatím vylákal od lidí pouze 400 gramů, zatímco odhadované bohatství mezi lidmi se počítá na na 20.000 tun. Za dva týdny tedy se tedy z populace o více než miliardě lidí Spiklencům podařilo vylákat jen necelé půlkilo zlata. Vyjádříme-li tyto výsledky v procentech, spiklencům se podařilo ukrást méně než 0,000002 % soukromého indického zlata. Tímto tempem by indické vládě a bankéřům trvalo více než jeden milion let, než by ukradli všechno zlato Indie.
Zloději nevypadali zklamaně, alespoň navenek. Média nabídla nejrůznější výmluvy na „pomalou odezvu“ na vládní program. Indická vláda okamžitě přidala nové pobídky pro podvod a slíbila „mítink špiček“, aby zosnovala ještě více změn. Minulý týden vláda oznámila několik kroků, aby se schema stalo přitažlivějším pro spotřebitele, včetně opatření jako je odstranění daně z kapitálových zisků a daní z příjmu ze slíbených zlatých úroků. Setkání v úterý by se mělo zaměřit na pobídky pro banky.
„Daně z kapitálových zisků a daně z příjmu“? Schyluje se k tomu, že Indům vláda ukradne zlato! Dostanou na oplátku úrok ve výši pouhého zlomku původní hodnoty svého zlata. A média / vládní sedmilháři mají tu drzost říkat tomuto úroku „zisk“ nebo „příjem“? Jak velkorysé – prý nebudou tyto „zisky zdaňovat“ !
Po nových opatřeních již Spiklenci vyčkávali, že všechno zlato přiteče do jejich sejfů. O dva týdny později se k nám dostaly další novinky:
Indický režim zatím přilákal asi jen jeden kilogram zlata za měsíc, což přimělo vládu, aby banky urychleně předaly své poklady …
Nejdřív ta zpráva zněla, že se zlodějům podařilo uloupit další, CELÝ kilogram zlata během druhé poloviny měsíce, a že mají dobrou šanci ukrást veškeré indické zlato za ne méně než milion let. Pak jejich rétorika vstoupila do vod surrealistické komedie.
Nyní se nám snaží nakukat, že vláda vidí v „chrámovém zlatu“ nejjednodušší cíl pro krádež, je tedy nutno je ochránit. Ale pak se dozvídáme, že indická vláda nebude chrámy o zlato žádat přímo, navzdory velkohubé „výhodnosti“ zlatého podvodného schematu. Místo toho prý indická vláda plánuje poslat bankéře, aby „naznačili“ chrámům, aby „vydali své poklady.“ Proč?
Kdysi dávno se těm, kteří uměli dostat největší bohatství z institucí za rekordní čas, říkalo „bankovní lupiči.“ Ale to už je historie. Máme 21. století, neboli podle korporátních médií je dnes „nová normalita“. V Nové normalitě nejsou osvoboditeli zlata bankovní lupiči, ale spíše loupeživí bankéři. Tito Robinové Hoodové z 21. století jsou ve srovnání s bankovními lupiči z 19. a 20. století pouhopouhými amatéry.
Pozorně se dívejte. Nejdříve bankéř (a banka) převezme opatrovnictví majetku (cizího), finančních aktiv s cílem tento majetek „spravovat“ (za vlastní). O okamžik později, již banka / bankéř hrdě hlásají, že banka tato aktiva ovládá. Bankéři rádi říkají tomuto tématu osvobození majetku módním slovem „bail-in.“ – tj. vykoupení, kauce.
Nicméně zde nová indická vláda jde cestou nepřímého „osvobozování“ aktiv. Spíše vyslali bankéře, aby přesvědčovali majitele zlata. Pravděpodobně ti „bankéři“ měli jména jako Drsňák a Lamželezo, a nesou namísto kufrů na zlato, spíše „implementující přesvědčovací techniky.“
O pouhé tři dny poté se objevilo následující oznámení:
Chrám Siddhivinayak v Mombaji si uložil v rámci nového peněžního schematu v bance 40 kg zlata.
Tady je ta zajímavost. Za prvé, bankéři již investovali mnoho let času do úsilí najít způsob, jak „shromáždit“ aspoň část z tisíců tun zlata ze zásob indických chrámů – a krutě neuspěli. Mezitím, jen tři dny předem, nám bylo řečeno toto:
Mombajský chrám Šrí Siddhivinayak zasvěcený hinduistickému slonímu bohu Ganéšovi řekl, že stále není přesvědčen o výhodách programu. Co jen bylo řečeno vůdcům chrámu, že tak rychle obrátili kartu? Pouze bankéři Lamželezo a Drsňák by vám mohli odpovědět na tuto otázku – ale asi se nedočkáte.
Je zřejmé, že se jednalo o nátlak. „Dívejte se!“ syčí bankéři, „Vaši náboženští vůdcové nám svěřují své zlato. To znamená, že je to dobré.“ Když jsme započetli 40 kg zlata od chrámu Šrí Siddhivinayak, celkově to přináší celkový úlovek 41 kg podvodem vylákaného zlata. Jinak řečeno, celková odcizená částka se nyní zvýšila z 0,000002 % na bombastických 0.00008 %.
Povede se vládě a bankám Velká indická zlatá loupež? Pokud se tak má stát, Drsňák a Lamželezo si budou muset s přesvědčováním dát daleko více záležet.
Zdroj: Activist Post, Blo: SprottMoney Blog, #Jeff Nielson, #India Gold Grab Publikováno v: sprott Money Blog, stránky Jeffa Nielsona
Editor: Daniel Hron
Foto: Shutterstock
