Celkový evidovaný dluh po splatnosti se v tomto období zvýšil o více než miliardu korun na 36 miliard Kč. Za růstem přitom nestojí jen nově zapsaní spotřebitelé, Solus stále častěji eviduje růst objemu nesplacených dluhů také u osob, které již záznam v registru mají.
Počet osob, které dlouhodobě nezvládají plnit své smluvní závazky vůči členským společnostem sdružení Solus, vzrostl ke konci třetího čtvrtletí o tisícovku a přiblížil se hranici 350.000 osob.
Zlepšení platební morálky nastalo pouze v Karlovarském kraji, který však dlouhodobě patří ke krajům, kde je platební morálka nejhorší. S dluhem po splatnosti je tam v registrech Solus zapsáno 6,6 procenta dospělých občanů. Horší situace přetrvává jen v Ústeckém kraji, kde to je 7,8 procenta.
„Data z registrů jsou pro členské společnosti nezbytná, a to z důvodu důkladného posouzení žadatele v rámci jeho žádosti o novou službu a jeho schopnosti splácet nový finanční závazek. Dlouhodobě na našich datech také vidíme rozdílnou situaci schopnosti plnit své smluvní závazky v jednotlivých regionech. Zajímavé je, že i ve dvou sousedících okresech může být platební morálka velmi odlišná,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.
Nejvýraznější rozdíl mezi dvěma sousedícími kraji eviduje Solus v okresech Mělník, kde je 4,3 procenta dospělých s dluhem po splatnosti, a Česká Lípa. Tam jich je 6,85 procenta. Nejnižší podíl osob s dluhem je v okrese Žďár nad Sázavou se 2,02 procenta. Opačnou stranu žebříčku uzavírá okres Most, kde je s dluhem po splatnosti v registru Solus zapsáno 9,85 procenta dospělých občanů.
Zápis v registru Solus spotřebitele chrání před dalším neodpovědným zadlužením. Motivuje je také k úhradě svých závazků po splatnosti, pokud chtějí mít přístup k dalšímu úvěru či jiné službě s odloženou splatností za výhodných podmínek. Solus sdružuje přes 50 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb či distribuce energií.
(ČTK)
