
U Raiffeisenbank se počet klientů, kteří kartou v zahraničí zaplatili, zvýšil letos o více než 13 procent, zatímco celkový objem transakcí vzrostl o 11 procent. „Češi si zvykli platit kartou prakticky všude, ať už jde o ubytování, benzín, nebo drobný nákup v zahraničním supermarketu. Vidíme, že klienti se při nich cítí bezpečněji než při manipulaci s hotovostí,“ řekla ČTK mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.
Počet plateb kartou i objem kartových transakcí v zahraničí, uskutečněných klienty České spořitelny byl podle mluvčího Filipa Hrubého v roce 2024 o 15 procent vyšší než v roce 2023. Air Bank meziročně zaznamenala čtvrtinový nárůst počtu plateb kartou v zahraničí a 12procentní nárůst objemu, uvedla mluvčí Alžběta Honsová.
U Raiffeisenbank nejčastěji kartou v zahraničí platili lidé ve věku 36 až 55 let, tedy skupina, která kombinuje pracovní i rekreační cesty. Vyšší aktivitu vykazují také vysokoškoláci a lidé s úplným středoškolským vzděláním. Z regionálního pohledu dominují Praha a Brno, kde je největší koncentrace cestujících klientů. „Letní měsíce bývají pro platby kartou tradičně silné, ale letos vidíme, že klienti jsou v zahraničí aktivní i mimo hlavní sezonu,“ podotkla Kaiseršotová.
Téměř čtvrtina všech karetních zahraničních transakcí Raiffeisenbank se uskutečnila v Polsku, následovaném Itálií a Německem shodně se zhruba 22 procenty. Na dalších příčkách se umístilo Rakousko a Chorvatsko se 16 procenty.
Klienti ČS nejčastěji platí kartou nadále v Chorvatsku, Itálii, Slovensku a Rakousku. U Komerční banky vede podle mluvčí Šárky Nevoralové Polsko. Na dalších příčkách se umístily Itálie, Chorvatsko, Německo, Rakousko a Slovensko. V první třicítce zemí největší posun vzhůru zaznamenaly platby kartou v Japonsku, a to z 34. na 26. místo. Naopak největší pokles byl v platbách kartou v Kanadě, a to z 27. na 32. místo
Experti už dříve upozornili na to, že při platbě kartou v zahraničí se uplatněný směnný kurz liší od středového kurzu. Pokud Čech zaplatí kartou u obchodníka v zahraničí, tak většina bank přepočítá částku nejprve kurzem karetní asociace, Visa či Mastercard, z lokální měny na měnu karty, tedy korunu. Banky následně přidají svoji marži, kterou si účtují za zpracování platby v cizí měně. Ta se pohybuje až do čtyř procent z dané částky.
V případě, že chce Čech vybrat z bankomatu v cizině, kurz se určuje podobně jako při platbě u obchodníka. Tento výběr je však navíc zpravidla zpoplatněn. Karetní platby u obchodníků jako takové jsou zdarma.
(ČTK)