
Podle investiční platformy Futubull za rozlet zlata mohou investice velkých hráčů do zlatých burzovních fondů (ETF). „Již čtyři týdny po sobě dochází k přílivu investic do zlatých ETF, čímž se jejich zásoby zlata v tunách přiblížily rekordním hodnotám zaznamenaným během pandemie. Jen v září musely fondy nakoupit 100 tun zlata.“
Analytici Deutsche Bank v poznámce pro klienty napsali: „Návrat tak silné poptávky po ETF znamená, že nyní tu jsou dvě formy agresivních nákupů zlata – ze strany centrálních bank a investorů do ETF.“
Centrální banky po celém světě měsíčně nakupují desítky tun zlata, protože jim slouží jako protiváha hlavní světové rezervní měny americkému dolaru. V posledních třech letech i za přispění České národní banky nakupovaly přes tisíc tun zlata ročně.
Zájem investorů o drahé kovy je patrný i v pozicích, které drží spekulativní investoři, jako jsou hedgeové fondy. Nejnovější údaje americké Komise pro obchodování s komoditními futures uvádějí, že dlouhé pozice dosáhly rekordních 73 miliard dolarů. Podle šéfa výzkumu komodit ve francouzské Société Générale Michaela Haigha nezačali vybírat zisky proto, že nedávná politická prohlášení a ekonomická data z USA naznačují pokles úrokové sazby a přetrvávající inflaci.
John Reade, hlavní tržní stratég Světové rady pro zlato, prohlásil, že se začíná šířit pocit „strachu z promeškání příležitosti“, takže hedgeové fondy, které prošvihly start zlatého běhu, se nyní také snaží vstoupit do hry. Poznamenal také, že největší příliv peněz do zlatých ETF nastal ve větších, likvidnějších a dražších fondech, které obvykle upřednostňují spíš institucionální než drobní investoři.
Byznys nesnáší překvapení a už vůbec ne černé labutě, symbol nečekaných událostí. Hybnou silou dneška jsou ale právě nejistoty. Nejen geopolitické, ale také ekonomické, včetně budoucnosti dolaru a slabosti aktiv založených na dolaru, tedy amerických vládních dluhopisů. Kde hledat ostrovy jistoty centrální banky pochopily po přepadení Ukrajiny. A ostatní se teď přidávají.
Rudolf Marek