Výnos z amerických cel v červenci vystřelil o víc než 300 %, když dosáhl 29,6 miliardy dolarů. Od března celkové příjmy z cel již přesáhly 100 miliard dolarů. Někteří experti na portálu Bitcoin.com odhadují, že Trumpova administrativa vybere v srpnu 40 miliard dolarů, čímž se dostane k celkovému ročnímu inkasu kolem 350 miliard dolarů.
Největší americká banka JPMorgan spočítala, že dovozní cla na dovážené zboží vzrostla v průměru na 14,4 %, což představuje dramatický nárůst z loňských 2,4 %. Navzdory tomu se americký deficit meziměsíčně zvýšil o 47 miliard dolarů a činí 291 miliard dolarů. Zatímco klíčovým volebním slibem Trumpovy administrativy bylo snížení deficitu, jeho nárůst o 19 % naznačuje, že k tomuto cíli je stejně daleko jako před vítězstvím Trumpa ve volbách. Největším břemenem se ukazují náklady na umořování dluhu. Úroky nyní přesahují polovinu všech vládních výdajů.
David Kelly, hlavní globální stratég společnosti JPMorgan Asset Management, se dmnívá, že cla přidají k meziročnímu růstu inflace procentní bod. Proto ostře varuje před snižováním úrokových sazeb. Tvrdí, že snížení povede spíš k opětovnému roznícení inflace.
Že svému řemeslu rozumí Kelly potvrdil, když týden před zveřejněním dat předpověděl, že index spotřebitelských cen v USA vzroste z 2,8 % na červencových 3,5 %. A co se nestalo. Americký cenový index zrychlil z 2,3 % na 3,3 %, výrazně nad prognózu 2,5 %. Jádrová inflace meziročně vzrostla na 3,7 %, což je prudký nárůst z 2,6 % v předchozím měsíci. Pravděpodobně jako důsledek přenesení nákladů spojených se cly na spotřebitele.
Mezitím prezident Fedu (americké centrální banky) v St. Louis Alberto Musalem, jeden z nejvýraznějších členů Federálního výboru pro operace na volném trhu, který stanovuje úrokové sazby, se připojil k názoru, že inflaci přiživují právě cla. K tomu se přidávají vysoké ceny výrobců, které obavy z inflace podle FXStreet ještě víc posilují. Přesto trh předpokládá pod Trumpovým tlakem na Fed přinejmenším krátkodobé snížení úrokových sazeb.
I když nižší sazby by umenšily náklady americké vlády na půjčky, Kelly varuje, že dlouhodobé důsledky by byly závažné. „Nižší sazby by mohly vládu povzbudit k hospodaření s ještě většími deficity a podkopat důvěru trhu v odhodlání Fedu bojovat s inflací i přitažlivost aktiv vedených v dolarech,“ dodává.
„Vzhledem k tomu, že čisté úrokové náklady by měly překročit 4 % a překonat tak hospodářský růst, dluh je matematicky neudržitelný,“ upozorňuje McIntyre na webu NAI 500. „To urychlí zhoršování deficitu, k jehož pokrytí může být nutný masivní tisk peněz, což je riziko s nejmíň předvídatelnými důsledky.“
Až si to investoři spočítají a dojdou k závěru, že Fed podléhá politickému tlaku, mohlo by podle něj dojít k narušení důvěry v celý americký finanční systém a základy dolaru. Pokud by k tomu došlo, zlatu i bitcoinu by se otevřela brána do ráje ve všech ostatních měnách.
Rudolf Marek
