Byla to již druhá loupež za bílého dne, protože úřady zabavily podobným způsobem přes tři tuny zlata již v lednu, což donutilo Barrick pozastavit těžbu. Vláda pak uvěznila několik zaměstnanců kanadské firmy, která pak za jejich propuštění zaplatila 83 milionů dolarů. Poté byli další čtyři zaměstnanci zatčeni na základě neprokázaných obvinění a zůstávají ve vazbě. Úřady rovněž vydaly zatykač na generálního ředitele firmy Marka Bristowa.
Vláda pak požádala místní soud o zavedení prozatímní správy dolu, čemuž soud vyhověl. Bamacký obchodní tribunál poté jmenoval prozatímního správce, který oznámil plány na obnovení provozu a vývozu zlata. Barrick Mining pak požádala o zásah do soudního řízení v Mali arbitrážní tribunál Světové banky a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů. Situace ale zůstává nejistá.
PSALI JSME: Burzovní fondy už cenu zlata nediktují
Mali je druhým největším producentem zlata na kontinentu a důl společnosti Barrick je nízkonákladový důl, který produkuje víc než půl milionu uncí (16 tun) ročně. Vláda vedená armádou prohlašuje, že chce zvýšit příjmy z těžebního sektoru, protože považuje současné smlouvy za nespravedlivé. Proto uzavřela kancelář Barricku v Bamaku a k následnému uzavření dolu došlo proto, že dodavatelé společnosti Barrick museli propustit své zaměstnance.
Firma tvrdí, že již přes dvacet let výrazně investuje do malijské ekonomiky. Obviňuje vládu ze stupňování nátlaku a žádostí o víc peněz, stejně jako z nespravedlivého zadržování jejích vedoucích pracovníků, což je podle ní pokus o vydírání, jak uvádí web Mining.com.
Úředník obeznámený se záměry malijské vlády agentuře Reuters údajně řekl, že neexistují žádné důvody pro mezinárodní arbitráž a že se jedná o domácí daňovou otázku. I kdyby tribunál Světové banky rozhodl ve prospěch těžební firmy, Mali to bude ignorovat.
PSALI JSME: Poptávka po zlatě zůstává silná
(rek)
