V roce 2024 Rusko prostřednictvím svých státních subjektů a stínových firem zahájilo výstavbu závodu na rafinaci zlata v Mali s deklarovaným cílem pomoci zemi znovu získat kontrolu nad jejím přírodním bohatstvím. Robert Landsing Institute to popisuje takto:
„Od roku 2022 je ruský vývoz zlata na Západ pod sankcemi . Rusko se tak obrací na Afriku, aby pralo a reexportovalo zlato pod označením jiného původu. A Mali nezatíženo sankcemi vytváří možnost průniku na světové trhy.
Rafinerie nabízí Rusku přístup k fyzickému zlatu jako tvrdé měně užitečné pro obchody se zbraněmi, tajné platby a financování zahraničních operací. Zlato se rovněž používá k placení bývalých wagnerovců, dnes Afrického sboru, k financování tajných misí a obcházení západních finančních systémů jako je SWIFT.
Rusko se prostřednictvím společnosti Wagner (nyní pod označením Africký korpus ovládaný ministerstvem obrany) stalo také hlavním poskytovatelem bezpečnostních služeb v Mali. Dodává vojenskou a politickou podporu výměnou za přístup k nerostnému bohatství.
Firmy napojené na Kreml získávají exkluzivní práva na vývoz, skladování a další prodej v zahraničí prostřednictvím Dubaje, Turecka a východní Asie. Obchodníci v SAE, Turecku a Číně pak profitují z afrického zlata jako kovu neruského původu.“
Rusko nestabilním režimům nabízí za zlato jistotu. Strategické partnerství vytváří také v Súdánu. Přes firmu Meroe Gold tam financuje svoji vojenskou přítomnost. Ve Středoafrické republice přes společnost Lobaye Invest. Podobné to je v Zimbabwe, na Madaskaru a v Guinei.
Po Prigožinově smrti už se Rusko neskrývá za wagnerovce, naopak upevnilo si kontrolu nad bývalým Wagnerovým zlatým impériem. V zákulisí pracuje GRU (vojenská rozvědka) a SVR (zahraniční rozvědka), která přímo řídí koordinaci. Známá jsou i jména ruských představitelů tohoto systému, což pro náš případ není tak zajímavé jako odhad jeho celkové výnosnosti.
Zlato vynáší 2,5–3,5 miliardy dolarů za rok. Hlavním zdrojem je Súdán (přibližně 30 až 40 tun zlata), Mali, (s potenciálem 20 tun zlata) a Středoafrická republika. Diamanty: 300–500 milionů dolarů ročně především ze Středoafrické republiky, kde ruští agenti dohlížejí na diamantová pole poblíž Berenga a Ndassimy. Ačkoli země není dominantním globálním hráčem, marže je vysoká.
Výnosy z ostatních nerostů jako je bauxit, mangan, lithium se odhadují na 200–400 milionů dolarů, celkový přínos ze všech aktiv na 3 až 4,5 miliardy dolarů ročně. Kam tyto peníze jdou? „Na offshorové účty (SAE, Kypr, Turecko), na logistiku a platy Afrického sboru, na ruské nákupy obranného průmyslu obcházející sankce a na politické úplatky a udržování režimů zajišťujících přístupu k dolům,“ uzavírá Robert Landsing Institute zprávu o tajné zlaté říši Ruska.
(rek)
