Těmito slovy začíná stať Desmonda Lachmana, vědeckého pracovníka Amerického institutu pro podnikání, jenž vystihuje náladu amerického finančního trhu tak dokonale, že ji přinášíme v téměř plném znění…
„Důležité je mít na paměti, že Amerika je největším dlužníkem světa a je vysoce závislá na laskavosti cizích států při financování svého deficitu. Téměř devět bilionů dolarů z přibližně 29 bilionů v oběhu amerických státních dluhopisů vlastní zahraniční věřitelé, včetně čínské a japonské vlády. To znamená, že pokud mají Spojené státy uspokojit své velké potřeby vládních půjček, nemohou si dovolit podkopávat důvěru investorů v ekonomickou výjimečnost USA.
Přesto se zdá, že se Trump o to opravdu snaží. Jedním ze způsobů, jak toho dosahuje, je prosazování zákona o daňových škrtech, který ničí rozpočet. Nevadí mu, že v době, kdy země již vykazuje rozpočtový deficit ve výši 6,5 % HDP, odhaduje Kongresový rozpočtový úřad, že v příštím desetiletí by implementace tohoto zákona zvýšila rozpočtový deficit o zhruba 2,5 bilionu dolarů. To by posunulo americký veřejný dluh v poměru k velikosti ekonomiky na cestu k výraznému překročení úrovně bezprostředně po druhé světové válce. To nutně vyvolá obavy investorů, zda USA nebudou mít potíže s plněním svých závazků a zda se nebudou snažit ze svého dluhového problému vyklouznout inflací.
Mezi další způsoby, jakými Trump podkopává důvěru zahraničních investorů, že USA dostojí svým dluhovým závazkům neinflačním způsobem, patří tlak na předsedu Federálního rezervního systému Jerome Powella, aby agresivně snížil úrokové sazby a klauzule v návrhu rozpočtu, která umožní uvalit daň až do výše 20 % na vyplacené úroky ze státních dluhopisů pro země, které podle Trumpa prosazují nespravedlivou daňovou politiku vůči USA. A také návrh, který by donutil zahraniční držitele amerických dluhopisů aby je místo jejich vyplacení vyměnili za stoleté dluhopisy s nulovým kupónem.
V reakci na toto vše jsme svědky prudkého poklesu dolaru a velkého nárůstu ceny zlata. Od začátku roku dolar klesl přibližně o 10 % a cena zlata vzrostla o 30 %. Pokles dolaru za posledních šest měsíců je o to významnější, že k němu dochází v době, kdy by se dalo očekávat spíš jeho posílení.
Za normálních okolností, kdy jedna země uvalí na zbytek světa cla jaká tu nebyla 100 let, by se dalo očekávat, že měna posílí. Stejně tak, když se úrokový diferenciál ve prospěch USA zvyšuje, protože Evropská centrální banka a čínská centrální banka snižují úrokové sazby. A co je nejdůležitější, dalo by se očekávat, že dolar v době obrovské světové ekonomické nejistoty a turbulencí na trzích, kdy investoři hledají aktiva bezpečného přístavu, posílí.
Stojí proto za povšimnutí, že tento týden, kdy situace na Blízkém východě bouří a ceny ropy prudce stoupají, neexistuje žádná zajímavá nabídka na dolar a americké státní dluhopisy,“ pokračuje bývalý náměstek ředitele odboru Mezinárodního měnového fondu.
„To, že dolar oslabuje, když mnoho věcí hraje v jeho prospěch, je ukázkou, jak zahraniční investoři ztrácejí důvěru ve schopnost Ameriky řídit své veřejné finance a ekonomiku. Pokud se lze na něco spolehnout, pak je to Trumpovo pokračování v bezohledné hospodářské politice, která dále podkope dolar. I když to není dobré pro americkou ani světovou ekonomiku, dává to impuls působivému růstu ceny zlata, což v současné době už naplno probíhá.“
(rek)
