
„Centrální banka všechny uklidňuje, že rezervy jsou v zámoří v bezpečí. Navíc jakýkoli náznak, že se Německo chystá stáhnout své zlato z New Yorku, by mohlo být politicky velmi ožehavé, protože by naznačovalo ztrátu důvěry v americkou centrální banku a její nezávislost,“ píše časopis Fortune.
Nicméně první vlna repatriace již proběhla v letech 2013 až 2017, kdy bylo do Frankfurtu přepraveno 300 tun zlata z New Yorku a 374 tun z Paříže. Z celkových 3 352 tun německého zlata, což jsou druhé největší zásoby na světě, stále leží zhruba 37 % v americké centrální bance v New Yorku. Dalších zhruba 12 % střeží Bank of England a 51 % je v podzemí Německé spolkové banky ve Frankfurtu nad Mohanem.
„Trump je nevypočitatelný a nelze vyloučit, že přijde s nějakým kreativním nápadem, jak naložit se zahraničními zlatými rezervami,“ řekl agentuře Reuters německý europoslanec Markus Ferber. Podle něj musí centrální banka reagovat na novou situaci. „U zlatých rezerv je rozhodující diverzifikace. Není dobré mít všechna vejce jen v několika málo košících.“
Německo mělo po válce většinu svých zlatých rezerv v zahraničí. Tehdy skladovalo u spojenců až 98 % svého zlata. I když dnes je polovina zlatého pokladu doma, “dodává politika amerického prezidenta, který se odvrací od spojenectví s Evropou a přijímá opatření namířená proti Evropské unii, volání po návratu zlata do Německa nový náboj“, konstatuje Fortune.
(rek)