Investoři opatřili další finance a tak výstavba nejvyššího mrakodrapu světa pokračuje.
Poslední zprávy z médií naznačují, že poslední fáze dostavby projektu Jeddah Tower v Saudské Arábii si vyžádá 1,2 miliardy dolarů. To jsou náklady nezbytné jen pro realizaci poslední fáze tohoto megalomanského projektu, ze kterého vznikne nejvyšší mrakodrap světa, který měl původně měřit přesně 1 míli, tedy 1609 metrů. Nyní se spekuluje o 1000 m, jednom kilometru. Jen poslední část budovy měří sama o sobě 75 metrů a její stavba údajně pokračuje podle plánu.
Vzhledem k vratké finanční situaci Saudské Arábie a značným pochybnostem, zda se na projekt kilometr vysoké budovy podaří sehnat financování, začaly nadzemní práce na projektu Jeddah Tower s velkým zpožděním – až v září 2014.
Ale budova Jeddah Tower je jen poslední fází ohromného boomu, který v roce 2014 překonal mnoho dalších rekordů. Zhruba před rokem vyšla tato zpráva:
„Výškové budovy a mrakodrapy rostou neuvěřitelným tempem. Jen za rok 2014 bylo ve světě postaveno 97 budov přesahujících výšku 200m, čímž bylo dosaženo nového rekordu. Předchozím rekordem bylo 81 dokončených projektů z roku 2011. Celkový počet mrakodrapů je v současnosti 935, což je enormní nárůst oproti roku 2000.“
Pokud bude budova Jeddah Tower dokončena podle plánu, stane se nejvyšší budovou světa. The International Business Times na svém webu dodávají:
„Věž Saudsko-arabského království v Džiddě (Jeddah tower) se nejspíše v době svého otevření v roce 2020 stane nejvyšší budovou světa, čímž pokoří dosavadního „vládce nebes“, Dubajský mrakodrap Burdž Chlífa, který měří 828 metrů. Nová budova si bude moci nárokovat titul nejvyšší budovy, pokud dosáhne plánované výšky 970 metrů. „Královská věž“ se svými dvěma sty patry, bude součástí komplexu staveb v celkové hodnotě 8,4 miliardy dolarů, který se ve městě Džidda staví. Stavba si vyžádá 160.000 kubických metrů betonu a 80.000 tun oceli.“
Je čas bít na mrakodrapový poplach?
Jinými slovy je věž v Džiddě jen součástí podstatně většího projektu a je čas bít na mrakodrapový poplach.
„Mrakodrapový poplach“ je tržní indikátor naznačující významnou ekonomickou krizi, která nás čeká v blízké budoucnosti. Tento poplach mohl být vydán i dříve, ale neodvíjí od úvodního oznámení chystaného projektu, ke kterému došlo v roce 2011, ale od počtu skutečně zahájených staveb s rekordními parametry. Dokončení stavby mrakodrapů, které překonávají současné hranice, v minulosti mnohokrát předznamenalo počátek ekonomické krize.
Singrova budova (září 1906) a budova Metropolitní životní pojišťovny – Met Life (1907) se začaly stavět těsně před začátkem burzovní paniky z roku 1907 a byly dokončeny v letech 1908, respektive v roce 1909.
Stavba na adrese 40 Wall Street (nyní Trumpova budova), dále Chryslerova budova a Empire State Building – jejich stavba započala před krizí roku 1929 jen proto, aby mohly být tyto hranice posouvající budovy následně otevřeny na začátku Velké deprese. První z nich v roce 1929, další 1930, respektive 1931.
Stavba první z věží Světového obchodního centra v NYC začala v srpnu 1968 a druhé lednu 1969 a k otevření první došlo v prosinci 1970 a druhé lednu 1972. Ekonomika se tou dobou nacházela v recesi a krize (Bretonwoodského systému) byla „za rohem“. Sears Tower (v současnosti Willis Tower) se začala stavět v dubnu 1971 a byla otevřena v květnu 1973 v době zhroucení akciového trhu a během ropné krize roku z roku 1973.
Mrakodrapový poplach značí stupňující se nebezpečí pro celou ekonomiku, přestože toto nebezpečí nemusí být okamžité. Dalším významným ukazatelem je bod, kdy stavba překoná dosavadní rekord. Tento den lze v našem případě jen těžko odhadnout vzhledem k problémům se stavbou. Odhady médií hovoří o roce 2020 jako o datu dokončení projektu „Jeddah Tower“ (mrakodrapu v Džiddě) bez specifikace, zda se jedná o dobu dostavby, dosažení rekordu nebo otevření.
Je důležité poznamenat, Jeddah Tower se chystá překonat rekord, který v současnoti drží mrakodrap Burdž Chalífa v Dubaji. V mnoha směrech se mrakodrap Burdž Chalífa stal pomníkem splasknutí poslední bubliny.
Společnost, která si dala za cíl postavit nejvyšší budovu na světě, se během stavby mrakodrapu Burdž Chalífa začala potýkat s finančními problémy a musela požádat o odklad splátek dluhů, kterými stavbu financovala. Budova byla oficiálně otevřena v lednu 2010 a statní fond Spojených Arabských emirátů, který budovu postavil, skončil na dně a musel ho za 10 miliard dolarů zachránit šejk emirátu Abu Dhabí.
Z vrcholu rovnou do další ekonomické krize?
Mrakodrapový index nevypovídá nic o časování, takže odhad termínů, kdy nás zkáza mrakodrapů postihne, je opravdu jenom odhad. Zdá se, že cyklus růstů a krachů přichází na vrchol právě v době oznámení o dosažení nových rekordů a mrakodrapy nám tak signalizují, že přichází bezprostřední nebezpečí ekonomické krize. Ve většině scénářů probíhají otevírací ceremonie těchto mrakodrapů v době, kdy už je ekonomická krize očividná.
Je důležité dodat, že mrakodrapy samotné nejsou původcem ekonomických krizí. Jsou spíše viditelným příkladem deformací trhu, způsobených uměle nízkými úrokovými sazbami podle diktátu centrálních bank.
Mimo mrakodrapů dosahujících nových výšin se obvykle současně s nimi dostaví i řada dalších, méně nápadných příznaků. Podnikatelé se pouští do větších a dlouhodobějších projektů na rozšíření výrobních kapacit. Dochází ke zkreslení relativní ceny úrokových sazeb, půdy, peněz a pracovní síly. Výroba téměř v celé ekonomice jede na plné obrátky. Ekonomika expanduje. A pak přijde krach.
Jestli má mrakodrapový indikátor nějakou vypovídací hodnotu, tyto zkreslené ekonomické aktivity se brzy projeví jako špatné investice.
Autor: Mark Thornton
Editor: David Marášek
Zdroj: 30The Mises Institute – Mises.org
