10
Donalde, přiveď Ameriku k její bývalé slávě! Foto: Shutterstock
Zatímco jeden blok voličů přivedl Trump k mrtvičné zuřivosti, druhou skupinu si naopak získal. Vyvážený stav tzv. středoproudé politiky není, řekněme, příliš Trumpovou parketou. Ale Amerika již dávno není země vyklidněného středu. Již teď se Amerika obává názorového rozkolu ve společnosti – a bude hůř.
U Trumpa platí jednoduchá rovnice, že čím provokativnější volí slova, tím hlubší a vášnivější vzbudí podporu u voličů. Trumpova slova nejsou slovy šílence; má ve své výřečnosti silnou metodičnost. Pan Trump pouze promlouvá k lidu – a davy, které mu naslouchají, rostou. Trump totiž nahlas říká, co si desítky milionů Američanů zatím jen potichu myslí. Ať už Trumpa respektujete nebo mu spíláte, ten muž umí střílet do černého.
Strávil jsem tři hodiny v hlubokém rozhovoru s cílovou skupinou 29 Trumpových příznivců. Fenomén „Velký Donald“ má své kořeny v americké psýché a tkví mnohem hlouběji než jen v prezidentských volbách, které se budou konat v listopadu r. 2016. Trumpova podpora označuje trvalou nedůvěru a disrespekt k americké vládnoucí elitě. Jeho voličům se prostě nelíbí, když jim Washington nebo Wall Street diktují, co je pro ně nejlepší. Nelíbí se jim, kam Amerika směřuje s prezidentem Obamou v čele, pohrdají prezidentem i svitou „rádců“, jimiž se obklopil – osobnostmi, které si nárokují patent na spravedlnost a které zcela ignorují to, co se ve světě i doma skutečně děje.
Trumpovi voliči nejen že jsou naštvaní – oni prahnou po odplatě.
Pan Trump šikovně využil příležitosti ve výbušné době a etabloval se jako drze výřečná, krutě upřímná a servítky si neberoucí hlásná trouba pro frustrovanou masu občanů. Lidí vidí Trumpa jako protijed na všechno, co Obama v USA stihl pokazit. Abychom pochopili, proč miliony lidí Trumpa tolik obdivují, budeme si také muset vysvětlit, proč tolik nenávidí Obamu.
K tomu byla Trumpova cílová voličská skupina dobrou studnicí názorů. Někteří stále věří, že současný prezident není křesťan. Mnozí věří, že nemá rád Ameriku. A jeden každý z nich je přesvědčen, že jeho politika neodráží americké hodnoty. Opravdu, v této zvětšující se skupině občanů si pan Trump může dovolit říct v podstatě cokoli. Jak jsme již mnohokrát slyšeli, čím ostřejší obvinění ve své rétorice použije, tím ochotněji mu lidé naslouchají.
Pan Trump se nyní raduje z rozpoutání agresivních útoků proti Jebovi Bushovi, proti republikánskému zřízení a proti „mainstreamovým médiím“. Jeho dětinská radost, s níž zesměšňuje své kritiky, se pro miliony lidí rovná hojivému balzámu na jejich bolesti. Jsou to právě ty miliony lidí, kteří se již dlouho cítí, že je mediální a vládnoucí elita názorově potlačuje, ignoruje a dokonce jimi opovrhuje. Lze se snad divit, že Trumpovo vyhlášení války proti „politické korektnosti“ je jeho nejznamenitějším a přitom nejpředvídatelnějším trumfem?
Tzv. upřímní kandidáti nejsou v americké politice ničím novým. Ať už to byl Ross Perot v roce 1992 nebo John McCain v roce 2000, případně Howard Dean v roce 2004 či Sarah Palinová v roce 2008, tito politici se hřáli na výsluní popularity, kterou raketově poháněla jejich zdánlivě čerstvá a závazky nezatížená averze na tradiční politiku. Jejich záměrem bylo říkat, co si myslí, a myslet si to, co říkají. To se vzpírá zavedeným volebním trendům a vnáší čerstvý vítr do politiky. Pak se ale něco zvrtne. Jejich mediální obraz se zkazí. Jejich sdělení ztratí dráždivost. Jejich voliči se začnou nudit.
S panem Trumpem je to však jinak. Média na něj podnikají rychlé a zběsilé útoky. Přesto se Trumpova popularita vzpírá volební gravitaci, nejspíš jelikož útoky přichází od mediální a politické elity, kterou davy tolik opovrhují.
V mezičase voliči do jednoho říkají při průzkumech veřejného mínění, že negativní útoky na Trumpa nezabírají; a že neradi vidí, když média Trumpovi dávají „primitivní rány pod pás“. A co pan Trump? Ten z podpásovek přímo tyje. V očích svých fanoušků to není pan Trump, kdo při kritice ztrácí. Je to prostě Trump, politik, který říká Pravdu. A když se brání, rozdává údery ve jménu lidu. A že řekl něco pobuřujícího? „To jen vytahuje na světlo důležitou otázku, o níž nikdo jiný nemá odvahu mluvit.“ Že někoho urazil? „Prostě jen vede bojovnou kampaň. Jako prezident už lidi urážet nebude.“ Že změnil svůj názor? „Ale to už bylo dávno. Každý má právo měnit svá rozhodnutí.“ Že nemá dost politických specifik? „Nepotřebuje je. Obklopí se intelektuální elitou.“ Jeho přívrženci si dokážou ospravedlnit každičký Trumpův krok, bagatelizovat jeho kontroverze, a odmítnout jakoukoli kritiku, protože do Trumpa tak osobně a vášnivě vložili své naděje.
A tady čteme předpověď, že Trump brzy vzbudí pozdvižení a nevoli na obou stranách Atlantiku. Dnešní Trumpovi podporovatelé budou Trumpa podporovat i v listopadu r. 2016, pokud bude stále kandidátem – je jedno, pod praporem které strany to bude. Bude ho snad podporovat i polovina Republikánů, i kdyby nakrásně porušil svůj slib a kandidoval jako nezávislý. Ať tak či tak, jeho stoupenci ho budou následovat až na konec světa – nebo do Bílého domu. Uvidíme, která varianta nastane dřív.
