V evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů zůstává podle Surmaře 750 000 nezařazených majetkových účtů z kuponové privatizace, na něž jejich vlastníci zapomněli. „Hodnotné akcie obsahuje jen menší část z nich, stále ale jde až o 200 000 majetkových účtů. Třetina z tohoto počtu je vedená na vlastníky, kteří už nežijí. I po jejich odečtení je ale řeč o skoro 100 000 lidí, kterým patří majetek, o němž nemají mnohdy ani tušení, uvedl Surmař.
Většina zapomenutého majetku patří dnešním seniorům. S ověřováním nároků však svým rodičům a prarodičům mohou pomoci mladí lidé, postačí jen několik základních osobních údajů. „Celá služba je on-line a plně bezplatná až do chvíle, než případně objevíme hodnotné akcie. Služba je určena i dědicům, kteří potřebují ověřit, zda se v rámci dědického řízení nezapomnělo na akcie původně vlastněné jejich již zesnulými příbuznými,“ dodal.
Součástí projektu je nejen ověření případného vlastnictví akcií či nároků z dividend, ale i možnost je snadno a rychle zpeněžit. „Obchodování na burzách vyžaduje vyplňování mnoha formulářů a znalost fungování kapitálových trhů. Podstatná část hodnotných akcií z kuponové privatizace se na burze navíc ani prodat nedá, protože nejde o veřejně obchodované společnosti,“ podotkl Surmař.
Nálezné za akcie a pohledávky lidé podle pravidel služby uhradí až ve chvíli, kdy obdrží nabídku na odkup. Pokud se žádný hodnotný majetek nenajde, je pro klienta celý proces bezplatný. V ostatních případech se stanovuje nálezné podle sazebníku a pro jednotlivé akcie se liší. Zpravidla je okolo desetiny z jejich hodnoty.
Služba bude fungovat do října 2021, protože se sama postupně vyčerpává. „Už letos na podzim dojde k nenávratnému promlčení více než jedné miliardy korun, jež byla původně náhradou za vytěsnění akcionářů společností, jako je například Unipetrol. Lidé tak o značnou část prostředků navždy přijdou,“ uzavřel Surmař.
Na počátku kupónové privatizace, zahájené 1. října 1991, si každý dospělý občan mohl zakoupit kupónovou knížku a kolek v hodnotě 1000 korun a tím se zapojit do směny investičních kupónů za akcie podniků. V obou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994) byl zprivatizován majetek za 368 miliard korun. První vlny kupónové privatizace se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se pak zapojilo 6,16 milionu občanů a 353 fondů. Tento způsob privatizace má dodnes řadu zastánců i odpůrců. Jedni ho velebí jako unikátní projekt, druzí jej nazývají „podvodem století“.
(ČTK)
