„Opětovnému růstu cen hlavních kryptoměn vedle pokračování koronavirové pandemie a s tím spojenými opatřeními obecně nahrává politická nestabilita v mnoha částech světa, například v Bělorusku nebo Náhorním Karabachu, či nejistý výsledek amerických prezidentských voleb,“ řekl ředitel největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com Martin Stránský.
Po létě se zvýšený zájem o nákup bitcoinu projevil u obchodníků nárůstem poptávky o deset až 20 procent. Lidé častěji volili transakce po internetu ale využívali i bitcoinmaty.
„Cena zlata za letošní tři čtvrtletí vzrostla o čtvrtinu na dnešních 1921 USD za unci. Bitcoin označovaný za takzvané digitální zlato rostl také, ale s výraznými výkyvy. Covid-19 a prezidentské volby USA s sebou přinášejí nejistotu na burzy, což bude opět hrát do karet bezpečným přístavům, jako jsou drahé kovy,“ dodal analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
Na nejnižší letošní hodnotě byl bitcoin v polovině dubna, kdy se vlivem koronavirové krize propadl na 3900 USD (89 813 korun). Následně začal růst a od konce července se neustále držel nad psychologickou hranicí 10.000 USD (230 290 korun).
Minulý týden zástupci sedmi velkých centrálních bank světa uvedli, že zvažují vydávání vlastní digitální měny. Zástupci bank se už za asistence Banky pro mezinárodní platby dohodli na principech fungování takového platidla. Na rozdíl od soukromých iniciativ typu digitálních bank nebo internetových peněženek by centrální banky za toto oběživo ručily. Centrální banky doufají, že tak v konkurenci alternativních platidel, jako je právě bitcoin, neztratí kontrolu nad platebním systémem a řízením ekonomiky.
(ČTK)
