Evropská unie je přesvědčena, že by se na ni měla vztahovat výjimka z nedávno oznámeného rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. O věci nyní ve Washingtonu za unii vyjednává komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Jejím hlavním argumentem je, že Evropa pro USA nepředstavuje bezpečnostní riziko, kterým Trump uvalení cel zdůvodňuje.
Zda komisařka s přesvědčováním za oceánem uspěje, ale zatím není jisté. Pokud Američané v pátek cla skutečně i pro evropské země zavedou, bude mít unijní reakce několik částí. Diplomaté přitom zdůrazňují, že země bloku jsou v této věci jednotné, k samostatnému postupu se nerozhodla a linii EU drží také z unie odcházející Británie.
Cla
První částí odpovědi budou odvetná či „vyrovnávací“ opatření, tedy cla na některé výrobky z USA. Unie se dál bude snažit zamezit tomu, aby zboží, které se nedostane na americký trh, nezahltilo a nepoškodilo trh evropský. Třetí částí je postup v rámci pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
Summit by měl v souvislosti s globálním obchodem opět zopakovat evropskou tezi, že obchodní spory je třeba řešit dialogem a nikoli konfrontací a že volný obchod je jedním z nejsilnějších nástrojů ekonomického růstu. Lídři států a vlád proto podpoří přípravu a uzavírání dalších obchodních smluv mezi EU a partnery, jako je Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Mexiko či Singapur.
V dopise, kterým na summit do Bruselu lídry států bloku pozval, předseda unijních schůzek Donald Tusk připomněl, že transatlantické vztahy jsou základem bezpečnosti a prosperity na obou stranách Atlantiku.
Daňová problematika
Bez formálních závěrů budou ve čtvrtek šéfové států a vlád osmadvacítky hovořit také o daňové problematice, především o tom, jak lépe a efektivněji danit evropské zisky globálních internetových firem. Včera Evropská komise představila svou definici „digitální přítomnosti“ společnosti na území členského státu, která by to měla umožnit, i některé další možnosti. V daňové oblasti se má mluvit také o tom, jak efektivněji bránit firmám v „daňové optimalizaci“ a snahám společností vyhnout se placení do veřejných rozpočtů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron má podle několika diplomatů obeznámených s věcí v plánu na summitu otevřít otázku kontroverzního využití dat z facebooku firmou Cambridge Analytica a francouzská snaha se velmi pravděpodobně dočká kladného přijetí. Summit by tak mohl ve svých závěrech dát například najevo, že věc je nepřijatelná a podobné praktiky je třeba dál pečlivě sledovat.
Eurozóna
V pátek se pak, k jisté nevůli zemí mimo eurozónu, samostatně sejdou prezidenti a premiéři 19 zemí, které platí eurem. Mluvit mají o otázkách souvisejících s návrhy reformy podoby evropské měnové unie, třeba o možné budoucí fiskální kapacitě eurozóny, jejím smyslu a podobě, či o způsobech, jak zajistit lepší fungování a řízení eurozóny.
V návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici, jsou také odstavce týkající se problematiky unijního jednotného trhu. Nový šéf euroskupiny Mario Centeno a šéf Evropské centrální banky Mario Draghi budou premiéry a prezidenty unijních zemí informovat o stavu a vývoji unijního hospodářství či o práci na dokončování bankovní unie.
(ČTK)
