„V poslední době se zdá, že světem hýbající události měly mnohem menší dopad na zlato než dřív. Například v roce 2015 jsme neviděli žádný krátkodobý dopad na zlato kolem řecké dluhové krize nebo po teroristických útocích v Paříži,“ píše se ve zprávě. „Makroekonomické pozadí, zdá se, má na cenu zlata významnější vliv.“
RBC zkoumala pohyb ceny zlata následující hlavní geopolitické událostí od roku 1970 do roku 2017. Začala rezignací amerického prezidenta Richarda Nixona přes íránskou krizi při nezdařeném pokusu Američanů osvobodit rukojmí, rozpad SSSR či útok na New York z 11. září až po ruskou invazi na Krym či zvýšení napětí ve vztazích s KLDR.
Podle údajů, jež sledují následky politických destabilizací mezi lety 1970 až 1993, se ceny zlata zvýšily v průměru o 1 % do jednoho týdne po události, o 5 % o měsíc později, o 12 % za dva měsíce a o 16 % tři měsíce po události. Tento poměr klesá v letech 2001 až 2005: V prvním týdnu po události zlato podražilo o 1 %, po jednom měsíci o 2 %, po dvou měsících o 3 % a po třech měsících o 4 %. Od roku 2013 je takto sledovaný růst ceny zlata ještě nižší: V průměru stoupá o 1 % po prvním týdnu a v následujících týdnech a měsících o 0 %.
RBC tuto změnu připisuje výraznému zvýšení likvidity a snazšímu přístupu k fyzickému trhu se zlatem v podobě mincí, cihel, popřípadě burzovních produktů. „I když jsme viděli krátkodobé nárůsty ceny zlata po brexitu v roce 2016 a také po zvýšeném geopolitickém napětí týkajícího se Sýrie a Severní Koreje, jsme přesvědčeni, že tyto události již neslouží jako hlavní hnací síla ceny zlata. Místo toho jsou mohutně poháněny globálním makroekonomickým pozadím a sentimentem,“ konstatovala RBS ve své zprávě, kterou citoval server Kitco.
(rek)
