Podle nejnovějších údajů Světové rady pro zlato (WGC) chuť centrálních bank na zlato neutuchá, zejména těch rozvíjejících trhů. Od začátku roku k dnešnímu dni dominovaly nákupům zlata Turecko (56 tun) Egypt (44 tun) a Irák (34 tun). Větší počet bank ale také snížil své držby zlata, celkový objem prodejů je ovšem podstatně nižší, než objem nákupů. Například Německo v červnu prodalo dvě tuny zlata.

Není příliš zažité povědomí, že Ghana těží víc zlata, než Jihoafrická republika (JAR), a že je největším producentem zlata na černém kontinentu. Poslední statistické údaje z roku 2021 hovoří o 127 až 130 tunách legálně vytěženého zlata, rekordní zatím zůstává rok 2018, kdy to bylo 149 tun.

Ve stále větší míře se o zlato začínají zajímat i česká média, pro která to až doposud bylo jen okrajové téma. Nejčastěji o něm píše server Kurzy.cz, který nedávno označil souboj zlata s dolarem za bitvu obrů. Nejčerstvěji tento server vyzývá: V tomto týdnu sledujte zlato! Investoři na trhu zlata budou data bedlivě sledovat poté, co cena drahého kovu klesla na dvouapůlleté minimum.

Kdo má zlato, už delší dobu dobře ví, že denní ba i měsíční vývraty jeho ceny jsou jen odrazem spekulací burzovních makléřů. Stále platí, že z tuny zlatonosné horniny se v průměru získají 1,5 až 3 gramy zlata.

Když americká centrální banka (Fed) zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů a bylo to přesně podle očekávání trhů, nastal spekulační klid. Dolar se stáhl z dvacetiletého maxima a cena zlata snížila své ztráty. Ale opět jen nepatrně. Zvýšené výnosy amerických vládních dluhopisů a jestřábí poznámky centrálních bankéřů o dalším zvýšení úrokových sazeb udržely cenu zlata v útlumu.

Včera jsme psali o tom, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na červencové schůzce se svým ruským protějškem požádal o navrácení tzv. Priamova pokladu a že Vladimir Putin přešel tuto žádost mlčením. Dnes přinášíme dokončení příběhu německého archeologa Heinricha Schliemanna, který poklad dávné Tróji objevil.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se na červencové schůzce v Teheránu snažili, jak je to šlo, aby z jejich komunikace vyzařovalo přinejmenším porozumění, nikoli neshody.

Cena zlata ve středu začala stoupat po oznámení ruského prezidenta Putina o mobilizaci. To oživilo zájem o bezpečné drahé kovy, ačkoli silný dolar a očekávané zvýšení úrokových sazeb v USA zisky dál zlata omezovaly. Technická analýza serveru FXStreet očekávala oslabení zlata až na 1 645 dolarů za troyskou unci, stal se však pravý opak.

Koruna oslabila k dolaru o dalších 19 haléřů, a s kurzem 25,14 Kč/USD je nejslabší zhruba od poloviny května 2020. K euru si česká měna od středečního podvečera pohoršila o tři haléře na 24,68 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Koruna ochabuje vůči americké měně od začátku týdne. Ve středu oslabila oproti předchozímu závěru o 30 haléřů.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ráno pronesl mimořádný televizní projev k národu. Vyhlásil v něm částečnou mobilizaci, spočívající v okamžitém povolání rezervistů do vojenské služby. Zároveň potvrdil, že hodlá anektovat ukrajinská území, která ruská vojska nyní již okupují.

Bridgewater Associates je největší a nejúspěšnější hedgeový fond na světě. Podle červencových dat spravuje majetek v hodnotě zhruba 150 miliard dolarů. Proč Bridgewater vidí zlato jako jedno z mála aktiv, které stojí za to vlastnit, vysvětlila Rebecca Pattersonová, hlavní investiční stratég fondu. Institucionální investoři se totiž připravují na toxickou kombinaci vysoké inflace a pomalého nebo negativního růstu –  tedy i na případ delší stagflace, aby se chránili před medvědími trhy. Proto hovoří o zlatu.

Cena zlata na šanghajské burze v čínské měně v srpnu stoupla o 0,5 procenta, přičemž na trhu v Londýně v amerických dolarech zaznamenala pokles o 2,6 procenta. Zatímco jestřábí postoj americké centrální banky (Fed) při zpřísňování měnové politiky tlačil světovou cenu zlata dolů, Čína zaznamenala její zvýšení. To bylo způsobeno především dvouprocentním znehodnocením čínské měny vůči dolaru. Rovněž růst zájmu o zlato v Číně mohl přispět k vyšší ceně zlata ve srovnání se zbytkem světa.

Spotové ceny, tedy ceny, za které je nějaká komodita jako například ropa, pšenice nebo zlato aktuálně k mání, určují především burzy. Nemají nic společného se skutečnou výrobní cenou a přiměřeným ziskem. Spotovou cenu určují spekulanti na komoditních burzách na základě nabídky a poptávky. A tak se stává, že výrobní cena může být mnohem vyšší, než cena spotová a naopak.

Dovoz zlata do Indie se o prázdninách, podobně jako v Česku, oproti loňskému roku značně snížil. V Indii dokonce o polovinu, protože nestálé místní ceny a slabá rupie přiměly spotřebitele k odložení nákupů, řekl agentuře Reuters vládní zdroj.

Celosvětové zlaté rezervy centrálních bank vzrostly v červenci o 37 tun po červnovém zvýšení o 64 tun. Po prvním pololetí čistých nákupů s 270 tunami tak poptávka centrálních bank od začátku roku překročila hranici 300 tun.

Od začátku roku zlato zlevnilo o deset procent na dnešních 1658 dolarů za unci, řekl ČTK ředitel společnosti Gold.plus Martin Stránský s odkazem na data agentury Bloomberg. Na podobných hodnotách se zlato obchodovalo naposledy koncem dubna 2020. Důvodem jsou nejnovější data z americké ekonomiky, především úterní čísla o srpnové inflaci, která překonala očekávání analytiků, doplnil analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.

Dovoz zlata z Ruska do Číny v červenci dosáhl 108,8 milionu dolarů, což je 8,6krát víc, než v červnu (12,7 milionu dolarů) a 50krát víc než v červenci loňského roku (2,2 milionu dolarů). Vyplývá to z údajů čínské Generální celní správy lidu.

Těžba zlata v Brazílii od doby, co pandemie koronaviru vytlačila mezinárodní ceny na rekordní maxima, prudce vzrostla. Brazílie je aktuálně 14. největším producentem na světě. Ze 112 tun zlata vyprodukovaného v loňském roce však bylo podle studie Federální univerzity Minas Gerais nejméně sedm procent nelegálních a 25 procent potenciálně nelegálních.

Inflace v Česku sice světovou cenu zlata nijak neovlivnila, přesto se s růstem úspor a nižšími nákupy téměř všeho potýká i prodej zlata. Poslední data Generálního ředitelství cel za červenec uvádějí, že do Česka bylo dovezeno jen 157 kilogramů zlata v hodnotě 211 milionů korun, což je jen o 30 kilogramů víc, než v letos nejslabším měsíci červnu.

Ruská centrální banka začala opět nakupovat zlato. Původně zastavila nákupy zlata na začátku restrikcí způsobených pandemií. Předtím drahý kov hromadila nepřetržitě od roku 2014 a byla největším odběratelem zlata na světě. Tyto operace prováděla hlavně kvůli dedolarizaci. Nákupy zlata zastavila, když jeho podíl na devizových rezervách dosáhl 21 procent. Tváří v tvář zmrazení svých rezerv však musela změnit strategii.