Proč troyská unce zlata během jedné noci zdražila o 65 dolarů (1 600 Kč) má mnoho vysvětlení. Háček je v tom, že je těžké uhodnout, které je to správné.

Poptávka po zlatu navzdory přízraku recese se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 28 procent na 1 181 tun. Od začátku roku tak vzrostla o 18 procent ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021 a vrátila se na úroveň před pandemií. Celková nabídka recyklovaného i nově vykutaného zlata se rovněž nepatrně zvýšila (meziročně +1 %) na 1 215 tun.

Obvykle jen suchá zpráva otřásla tento týden trhy se zlatem. Ukázalo se, že ve třetím čtvrtletí došlo k masivnímu nákupu zlata centrálními bankami, ale zatím nebyl identifikován stát, který za tím stojí.

Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordní množství zlata, konstatovala Světová rada pro zlato (WGC). Odůvodnila to diverzifikací rezerv v cizích měnách. Zarážející však je, že se pořádně neví, kdo se na tak obrovské diverzifikaci vlastně podílel.

Americká centrální banka (Fed) se s úrokovými sazbami nijak nemaže a navzdory všem spekulacím tvrdě zvýšila svou krátkodobou výpůjční sazbu na 3,75 procenta až čtyři procenta, což je nejvíc od ledna 2008. Jde o nejagresivnější tempo růstu sazeb od počátku 80. let, kdy naposledy byla inflace tak vysoká, jako dnes.

Většina lidí má smysl pro historii, která sahá asi dva týdny zpět. To platí zejména ve světě investování a financí. Mnoho lidí si například myslí, že současná inflační krize byla způsobena pouze tím, že americká centrální banka (Fed) si dlouho myslela, že inflace je přechodná.

Mnoho podivností ovlivňuje v poslední době cenu zlata. Jako zcela zásadní se ukazuje neustálý tisk peněz centrálními bankami, té české nevyjímaje. V USA se tiskárny utrhly ze řetězu v letech 2019 až 2021, v Česku v letech 2013 až 2017, kdy Česká národní banka (ČNB) vrhla na trh přes dva biliony korun. Mantrou byl růst ekonomiky, která se snažila natolik, až přivedla planetu do globální inflace, kterou zatím nikdo nedokáže zkrotit.

Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordních 399 tun zlata v hodnotě zhruba 20 miliard USD (493,1 miliardy Kč). To přispělo k celkovému růstu poptávky po zlatě za červenec až září o 28 procent na 1181 tun a za devět měsíců se poptávka po zlatě vrátila na úroveň z doby před pandemií. Poptávka po zlatě byla vysoká i od klenotníků a kupců zlatých slitků a mincí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Říká se, že umírajícímu se krátce před smrtí udělá dobře. Podobně to dnes vypadá i s ekonomikou. Trhy prostupuje něco jako vánek ekonomického optimismu. Věci nevypadají tak špatně, jak věrozvěstové zkázy a temnoty předpovídali. Především ve Spojených státech, které mají dolar, jenž určuje běh světa. Ale pozor! Zlato tu bylo o tisíce let dřív, než se dolar narodil.

Pokud nepřiletí černá labuť, bude zlato levnější. Černá labuť je v řeči ekonomů označení významné události s masivním dopadem na trhy, kterou je těžké předvídat a která se vymyká zažitým zvyklostem. Otázkou tak jen zůstává, zda je zlevnění zlata dobrá nebo špatná zpráva.

Podle ruského listu Vedomosti, který citoval specialisty na drahé kovy, došlo v Rusku k obrovskému nárůstu poptávky po zlatu. Pociťují to zejména banky, které v Rusku ovládají maloobchod s drahými kovy. Nemají dostatek menších zlatých slitků k uspokojení poptávky.

Anglický král Jan Bezzemek neslavně ztratil korunovační klenoty i zlatý poklad monarchie při pokusu překročit ústí řeky The Wash v roce 1216. Profesor Donald Olson, astronom z Texaské státní univerzity, nyní podle britského listu The Daily Telegraph zjistil, že poklad si vzalo moře v důsledku podivně velkého a silného přílivu.

Cena zlata ve středu vzrostla na dvoutýdenní maximum, protože výnosy dolaru a amerických dluhopisů klesly v očekávání, že americká centrální banka (Fed) v prosinci zmírní svůj agresivní postoj ke zvyšování sazeb. Ve čtvrtek cena zlata stagnovala a pohybovala se poblíž dvoutýdenního maxima ze středy.

Cena zlata začala stoupat, protože makléři se začali zbavovat amerického dolaru. Důvodem je sílící domněnka, že růst úrokových sazeb americké centrální banky (Fed) by nemusel být tak vysoký, jak trhy očekávají. Nedá se ovšem vyvozovat, že by se investoři začali přesouvat do zlata. Růst jeho ceny podporuje především silná poptávka po fyzickém zlatu.

V Indii význam zlata daleko převyšuje samu podstatu investic nebo suroviny pro šperky. Žlutý kov je součástí kulturní historie Indie a je uctíván více než 1,3 miliardy lidí. V prvním pololetí se v Indii prodalo 306 tun zlata, a to poptávka po zlatě obvykle vrcholí až mezi listopadem a prosincem na pozadí svátku Dussehra, po 20 dnech následovaného svátkem světel Diwali, po němž se pořádají tisíce svateb.

Zlato zlevňuje, ale poptávka po fyzickém zlatě nikdy nebyla vyšší. Joshua Saul ze společnosti Pure Gold Company, která se v Londýně zabývá prodejem zlata, říká, že mívají problém sehnat zásobu zlata potřebnou k dennímu prodeji. Je prý větší poptávka, než na vrcholu covidu.

Závazek americké centrální banky (Fed) zpomalit ekonomiku, aby se zchladila rostoucí inflace, nadále tlačí americkou ekonomiku k recesi. David Soloman, generální ředitel investiční banky Goldman Sachs v rozhovoru pro televizi CNBC řekl, že je třeba opatrnosti, protože je tu velká šance na recesi. Ale právě to by mohlo způsobit skokový vzestup ceny zlata.

Finanční analytik Francis Hunt, obchodní veterán s desítkami let zkušeností na trzích, se domnívá, že Čína je v konečné fázi vytvoření nové měny, která by mohla být kryta zlatem v partnerství s Ruskem. Myslí si, že nová měna bude nejspíš digitální.

Jedna z nových rafinerií vzácných kovů ve Spojených arabských emirátech – SAM Precious Metals – má zatím výrobu jen v Dubaji a od loňska v Egyptě. Plánuje však rafinovaný frontální útok na švýcarské zpracovatele zlata a stříbra po celém světě.

Ruská agentura Interfax informovala o debatě na téma zlato v horní komoře tamního parlamentu. A z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že těžaři mají obrovské problémy s embargem civilizovaných zemí na nákupy ruského zlata. Tím hůř, že jde o druhého největšího těžaře na světě.