Čína byla dlouho považována za významného věřitele rozvojových zemí díky své infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky (Belt and Road). Nyní však stále častěji financuje projekty ve vyspělých ekonomikách, zejména strategickou infrastrukturu a vyspělé technologické dodavatelské řetězce v oblastech, jako jsou polovodiče, umělá inteligence či čistá energetika.
Portfolio čínských půjček je podle AidData dvakrát až čtyřikrát větší, než se dříve odhadovalo. Peking tak zůstává největším oficiálním věřitelem na světě.
Více než tři čtvrtiny současných čínských zahraničních úvěrů už nesměřují do rozvojových zemí, ale do ekonomik s vyššími příjmy, vyplývá z nové analýzy AidData. Podle autorů se Peking soustředí hlavně na financování kritické infrastruktury, těžby důležitých nerostů a získávání vysoce technologických aktiv, například firem zaměřených na polovodiče.
Hlavním příjemcem čínských půjček jsou podle studie Spojené státy. Na americkém území podpořily čínské státní subjekty více než 2500 projektů v hodnotě přes 200 miliard dolarů. Podle AidData jsou „aktivní v každém koutě a sektoru USA“, od výstavby projektů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Texasu a Louisianě přes datová centra v Severní Virginii až po terminály na mezinárodních letištích v New Yorku a v Los Angeles. Financovaly také infrastrukturu včetně plynovodu Matterhorn Express či ropovodu Dakota Access.
Peking také financoval akvizice vyspělých technologických společností a čínští státní věřitelé poskytli úvěry mnoha firmám z žebříčku největších amerických firem Fortune 500. Patří mezi ně Amazon, AT&T, Verizon, Tesla, General Motors, Ford, Boeing nebo Disney, uvádí zpráva AidData.
Podíl půjček směřujících do zemí s nízkým a nižším středním příjmem klesl z 88 procent v roce 2000 na pouhých 12 procent v roce 2023. Současně Peking omezil financování infrastrukturních projektů v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky méně vyspělých zemích takzvaného globálního Jihu.
Naopak výrazně vzrostl podíl půjček podporujících země s vyšším středním a vysokým příjmem, a to z 24 procent v roce 2000 na 76 procent v roce 2023. Například Británie získala z čínských půjček 60 miliard dolarů, Evropská unie pak 161 miliard dolarů.
(ČTK)
