Měnový výbor na závěr dvoudenního zasedání uvedl, že podle dostupných údajů a čerstvé prognózy by se jádrová inflace měla snížit do střední části cílového pásma dvě až tři procenta. A to za předpokladu, že měnová politika se bude postupně uvolňovat. Jádrová inflace je očištěná o ceny potravin a energií.
Trhy snížení úroků očekávaly, protože inflace ve druhém čtvrtletí zpomalila a nezaměstnanost se zvýšila. V červenci naopak trhy zaskočilo rozhodnutí banky ponechat úroky beze změny, uvedla agentura Reuters.
Centrální banka dodala, že snížení úroků bylo jednomyslným rozhodnutím všech členů měnového výboru. V červenci byl měnový výbor rozdělený v názoru, zda úroky dál snížit. Většina bankéřů chtěla počkat na další data, která by potvrdila, že inflace zpomaluje.
Letos centrální banka snížila úroky potřetí, předtím to bylo v květnu a v únoru. Únorové snížení bylo první od října 2020. Analytici nyní čekají, že další pokles úroků by mohl přijít v listopadu a pak v únoru příštího roku.
Celková inflace za tři měsíce do konce června zpomalila na 2,1 procenta a očištěná průměrná míra jádrové inflace činila 2,7 procenta, což bylo nejméně za tři roky. Na druhé straně se trh práce odklání od plné zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti za jeden měsíc stoupla ze 4,1 na 4,3 procenta. Objevují se také signály, že předchozí snížení úrokových sazeb už se začíná projevovat v ekonomice. Výdaje spotřebitelů se díky nižší inflaci a snížení daní začínají zotavovat.
Centrální banka zároveň kvůli přetrvávající slabé produktivitě zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky na 1,7 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Stále ale předpovídá zpomalení jádrové inflace a udržení stabilního trhu práce.
(ČTK)
