„Předběžný odhad růstu české ekonomiky za druhé čtvrtletí skončil pod očekáváním trhu. Konsensus očekával růst o 0,4 procenta, respektive o 2,5 procenta,“ řekl ČTK analytik Portu Jan Berka. Výsledek však mírně překonal květnovou prognózu ČNB, která předpokládala růst o 2,3 procenta meziročně, i dubnový výhled ministerstva financí 2,1 procenta. Obě prognózy jsou však již staršího data, připomněl.
Za mezikvartálním růstem stála spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu, zatímco čistý export jej brzdil, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Mezikvartální zpomalení růstu z 0,7 procenta v prvním čtvrtletí není podle něj překvapením. Ukazuje na mimořádnost prvního čtvrtletí, kdy ekonomika USA nasávala zboží z celého světa před zavedením cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento efekt ve druhém kvartále již ve stejné míře nepůsobil. Je ale pravděpodobné, že v české ekonomice dozníval v podobě doplňování zásob, což pozitivně ovlivnilo tvorbu hrubého kapitálu, dodal.
Růst ekonomiky už více než rok táhne především spotřeba domácností, jejichž důvěra v českou ekonomiku je i v důsledku zkrocené inflace a rostoucích mezd podle indexu ČSÚ nejvyšší od září 2021, upozornil analytik PwC Dominik Kohut. Naopak ve druhém kvartále podle něj zaostává zahraniční obchod v důsledku dlouhodobých nejistot spojených s geopolitickým napětím, problémy v globálních dodavatelských řetězcích a především opakovanými hrozbami obchodní válkou.
Zpomalení tempa mezičtvrtletního růstu české ekonomiky na 0,2 procenta je výrazné a nepříjemné, nicméně ne zcela překvapivé, míní analytik Investiky Vít Hradil. Předchozí kvartál se totiž nesl ve znamení snahy evropských výrobců předzásobit americký trh před zavedením Trumpových celních bariér. Šlo tedy o jednorázový pozitivní příspěvek k bilanci zahraničního obchodu, který od té doby z velké části vyprchal, a ve druhém kvartále tak zahraniční obchod ekonomiku naopak opět přibrzdil.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč pro letošní rok očekává zrychlení růstu české ekonomiky mírně nad dvě procenta. Výrazným tahounem růstu by podle něj měly být spotřeba domácností a také vývoj stavu zásob. Cla vyhlášená ze strany USA vůči Evropské unii představují riziko ve směru slabšího než očekávaného růstu české ekonomiky, vyšší evropské výdaje na obranu a infrastrukturu ale mohou naopak výkon české ekonomiky podpořit, poznamenal.
(ČTK)
