
„V letech 2020 až 2022 klesl průměrný počet bankrotů na jednu sledovanou ekonomiku o 16 procent proti předpandemickému období z let 2018 až 2019, a to díky vládní podpoře a vstřícnosti věřitelů, které umožnily přežití mnoha ohrožených firem. Tento stav ale nebyl dlouhodobě udržitelný. Jakmile byla podpůrná opatření zrušena a úrokové sazby začaly růst, v roce 2023 přišla očekávaná korekce. V roce 2024 dál zrychlila a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 12 let,“ uvádí zpráva.
Nejvíc byla podle Dun & Bradstreet zasažena odvětví s nízkými maržemi, jako je maloobchod, pohostinství a stavebnictví, protože spotřebitelské výdaje v prostředí vysoké inflace byly utlumeny a firmy současně čelily zvýšeným vstupním nákladům, což se odráželo v ziskových maržích. Současně se na trhu projevují strukturální změny v chování spotřebitelů. Firmy, které nedokázaly účinně přejít na e-commerce, ztratily konkurenceschopnost.
Největší nárůst počtu bankrotů mezi lety 2023 a 2024 zaznamenala Ukrajina, a to o 126 procent. Následoval Singapur s růstem o 40 procent, Austrálie o 37 procent, Kanada a Rumunsko shodně o 35 procent a Nizozemsko o 30 procent. Počet firemních bankrotů nejvíce klesl v Řecku, a to 48 procent. V Kolumbii to bylo o 43 procent, v Číně o 31 procent a v Rusku o 26 procent. Rekordní počty bankrotů za poslední období byly v Kanadě, Francii, Polsku, Švédsku, v USA, Austrálii, Japonsku, Španělsku a ve Švýcarsku.
Výhled na letošní rok podle zprávy naznačuje pokračující nárůst počtu firemních bankrotů. Ačkoliv se očekává mírné zlepšení ekonomických podmínek, rizika zůstávají převážně negativní, zejména kvůli přetrvávajícímu napětí v obchodních vztazích, těžko předvídatelnému geopolitickému vývoji a stále přísným finančním podmínkám. Firmy také bude trápit zhoršující se platební morálka.
(ČTK)